Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Orbánova vláda sebere uprchlíkům z Ukrajiny peníze

Viktor Orbán, maďarský premiér
Viktor Orbán, maďarský premiér
Foto: miniszterelnok.hu **www.miniszterelnok.hu**

Maďarská vláda zpřísní v srpnu podmínky pro podporu bydlení pro žadatele o azyl, což může připravit tři čtvrtiny ukrajinských uprchlíků o příspěvek na bydlení, uvedl v pondělí deník Népszava.

Doposud měli všichni ukrajinští uprchlíci s dvojím občanstvím i ti, kteří splňovali podmínky pro získání statusu uprchlíka, nárok na státní podporu na bydlení.

Poskytovatelé ubytování, jako jsou noclehárny nebo zařízení spravovaná nevládními organizacemi, dostávali za každého uprchlíka 5000 forintů (12,90 eur) denně.

Tato podpora byla poskytována po dobu jednoho měsíce nebo do ukončení azylového řízení. Poté měli nárok na finanční pomoc pouze těhotné ženy, osoby nad 65 let, nezletilí a jeden z jejich rodičů.

Vláda začala okruh podporovaných zužovat už loni. Od srpna přijdou o pomoc další tisíce ukrajinských uprchlíků.

Průzkum provedený v posledních dvou týdnech v 150 komunitních ubytovacích zařízeních ukázal, že z 2100 ukrajinských uprchlíků 1650 ztratí nárok na příspěvek na bydlení kvůli zpřísnění podmínek platných od srpna, píše Népszava.

Od začátku rusko-ukrajinské války před dvěma lety přišlo do Maďarska přes dva miliony uprchlíků, z toho loni 97.000. Většina z nich však podle serveru infostart.hu pokračuje v cestě dál a v Maďarsku zůstalo přes 65.000 uprchlíků. 

Témata:  Maďarsko Viktor Orbán

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:50

Počasí v Česku bude tropické. Nejvíce se ochladí po ránu v údolích

Na škaredé letní počasí si mnozí lidé stěžovali v nedávné době. Tento týden bude úplně jiný. Do Česka totiž dorazí tropy, které vyvrcholí v závěru pracovního týdne. Víkend má znamenat návrat k příjemnějším teplotám. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.