Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Otřes na Slovensku: Kiska věděl o podvodech?

Andrej Kiska
Andrej Kiska
Foto: prezident.sk **www.prezident.sk**

Dva týdny před parlamentními volbami na Slovensku někdo zveřejnil na internetu záznam údajné schůzky dvou kontroverzních osob, podle kterého exprezident Andrej Kiska v minulosti kromě jiného koupil pozemky, o kterých věděl, že byly odcizené původním vlastníkům.

Kiska, jenž stojí v čele nové strany Za lidi a vymezuje se vůči vládní straně Směr-sociální demokracie (Směr-SD), označil nahrávku za zinscenované video. Jeho zveřejnění spojil s expremiérem a šéfem Směru-SD Robertem Ficem jako jeho pomstu za to, že Kiska ještě z pozice prezidenta odmítl Ficovy ambice stát se šéfem ústavního soudu. Parlamentní volby Slováky čekají 29. února.

Odkaz na zmíněnou nahrávku s kvalitním obrazem a zvukem včetně titulků obdržela od neznámého odesílatele mimo jiné ČTK. Kromě odkazu e-mail obsahoval větu o tom, že uniklo tajné video, na kterém dva představitelé popradského podsvětí svědčí o tom, jak dělali podvody s Kiskou. Na zhruba devatenáctiminutové nahrávce jsou zachyceni patrně podnikatel Michal Šuliga a Milan Reichel, kterého slovenská média spojují s podsvětím.

"Je to primitivní video dvou velmi zlých a nedůvěryhodných herců, které policie vyšetřuje za různé podvody. Oba mluví podle zjevně předpřipraveného scénáře a je to až tragikomické," uvedl v reakci Kiska, který rovněž pochází z Popradu. Dodal, že v případu podá trestní oznámení.

Na sociální síti Kiska zmíněné video spojil s Ficem. "Robert Fico mi sliboval mstu a útoky, pokud ho nejmenuji předsedou ústavního soudu, a už je to jakoby anonymně tu. Velmi se bojí další prohry ve volbách, a proto jsem dlouhodobě hlavním terčem Směru i v této předvolební kampani," uvedl Kiska, který Fica porazil v přímé volbě prezidenta v roce 2014.

Kiska také tvrdil, že se s Reichelem nikdy neviděl a nic od něj nekupoval. Od Šuligovy firmy koupil v roce 1999 pozemky na základě inzerátu v tisku, jehož kopii Kiska zveřejnil.

Podle Kisky mu Šuliga také zprostředkoval koupi pozemku pod Tatrami, o jehož vlastnictví se exprezident pak neúspěšně soudil s jeho původním vlastníkem Jánem Francem. Kiska nekupoval pozemek od France, který o parcelu prostřednictvím institutu vydržení přišel, ale od jiné osoby.

Spor o zmíněný pozemek vyvolal pozornost i kvůli slovnímu útoku soudce okresního soudu v Popradu Miroslava Radačovského, který ve zmiňovaném případu v roce 2018 rozhodl v neprospěch tehdejšího slovenského prezidenta. Soudce po vynesení verdiktu řekl, že Kiska by se měl vzdát funkce, opustit politiku a vystěhovat se ze Slovenska. Později se Radačovský vzdal funkce soudce a loni byl zvolen europoslancem na kandidátní listině krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko, kterou Kiska dlouhodobě kritizoval.

Podle listu Denník N, který o zmíněné nahrávce rovněž informoval, působí video v některých pasážích strojeně. Hospodárske noviny zase napsaly, že není jasné, kdo video zveřejnil, kdy vzniklo a zda není zinscenované.

Fico již loni v listopadu zmiňoval v souvislosti s Kiskou a pozemky popradské podsvětí, nikoli ovšem Reichela, ale již dříve zesnulého jiného údajného člena mafie.

Témata:  Andrej Kiska Slovensko

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.