reklama

Slavná aréna, která pojme zhruba 14.000 diváků, teď slouží jako přístřešek pro bezdomovce. Patří přitom k nejstarším na světě, je z roku 1766, poznamenala agentura AFP.

"Je to poprvé, co se Feria del Señor de los Milagros nekoná. Poprvé se ale nekoná ani Feria de San Isidoro v Madridu. Je to zásah vyšší moci," říká Juan Manuel Roca Rey, pořadatel býčích zápasů v Acho v Limě a zároveň chovatel býků určených pro zápasy.

Krvavé býčí zápasy přivezli do Ameriky španělští dobyvatelé v 16. století. V Peru jsou mimořádně populární - podle oficiálních údajů je tam více býčích arén (199) než fotbalových stadionů (80). Mistrovství ve fotbale se přitom konalo, a to v srpnu, i když bez diváků. Bylo to týden po ukončení stodenní celostátní karantény.

V Peru se mělo za rok konat zhruba 700 býčích zápasů a o život mělo být připraveno na 2500 býků, sděluje chovatel býků a bývalý toreador Rafael Puga.

"To, že letos celý rok nebudou koridy, je pro chovatele katastrofa. Někteří to nepřežijí, protože zvířata potřebují denně žrát," říká. Na svém statku Camponuevo v obci Sayan, zhruba 140 kilometrů severovýchodě od Limy, chová 140 krav a kolem 400 býků určených pro zápasy. "My, chovatelé dobytka, musíme dnes žít z jiných aktivit a musíme dokonce posílat dobytek na jatka, abychom snížili náklady," říká chovatel.

Zrušení sezony býčích zápasů se netýká jen chovatelů, ale všech lidí, kteří žijí z koridy, připomíná toreador Fernando Villavicencio.

Ze zrušení korid se ale radují ochránci zvířat. "Je to dobrá zpráva. Není žádný důvod, aby se koridy pořádaly," soudí Luis Berrospi, šéf hnutí Acho bez býků, které má v Peru tisíce stoupenců a které usiluje také o zákaz kohoutích zápasů.

Ochránci zvířat v Peru v únoru prohráli svůj boj na soudním poli, takže se nyní dočkali jakési odplaty. Přes 5000 lidí v Peru podepsalo petici, která požaduje zákaz býčích a kohoutích zápasů. Ústavní soud odmítl zápasy zakázat, a to z toho důvodu, že "neexistuje žádná všeobecná deklarace práv zvířat".

reklama