Na washingtonský summit NATO zavítal také český prezident Petr Pavel. V jeho průběhu ve středu poskytl rozhovor americké veřejnoprávní stanici PBS. Zdůraznil, že aby mohla Ukrajina vstoupit do aliance, musí skončit válka. „Vyvolávat očekávání, že se Ukrajina může stát členem NATO na tomto summitu, je samozřejmě nereálné,“ řekl.
Reportér Geoff Bennett se ho zeptal, jestli si přeje přijetí Ukrajiny do aliance, přestože zhruba 20 % jejího území podléhá ruské okupaci. Podle Pavla je nejprve nutné „zastavit válku“, na čemž ale „Rusko v tuto chvíli nemá zájem“. „Věřím, že (Ukrajina) na bojišti uspěje,“ poznamenal Pavel.
„Těžko očekávat, že by se Ukrajina stala plnohodnotným členem v krátké době před koncem války,“ dodal prezident. Spojenci ale zdůrazňují, že proces integrace země do západních struktur je „nezvratný“. „Ale jakmile tento konflikt skončí, domnívám se, že bychom měli co nejrychleji přistoupit k plné integraci,“ podotkl s tím, že „vyvolávat očekávání, že se Ukrajina může stát členem NATO na tomto summitu, je samozřejmě nereálné“.
Video: Petr Pavel poskytl rozhovor americké televizi PBS. | YouTube
Vyjednávání přijde, až si Rusko uvědomí, že „nemá šanci získat další území, že bude jen ztrácet živou sílu a techniku“. „My můžeme poskytnout Ukrajině podporu, která Rusko přesvědčí, že nemůže získat další úspěch,“ řekl prezident republiky. Česko a jeho spojenci podle Pavla mají zajistit, „aby Ukrajina byla v co nejlepší vyjednávací pozici“.
Debata se stočila také na žádosti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby Američané povolili využití zbraní jejich výroby stovky kilometrů v ruském vnitrozemí. „No, existovalo takové povolení, že Ukrajinci mohou cílit na vojenské cíle v Rusku, ne hluboko, ale podél ukrajinských hranic,“ připomněl Pavel s tím, že je to přirozené, protože Rusko soustřeďuje síly a munici „hned za hranicemi“.
Prezident také zdůraznil důležitost toho, aby Evropa posílila vlastní obranné kapacity. Od studené války tak nečinila, protože „byla pohodlná“, jak upřesnil. „Po skončení studené války, kdy všichni věřili, že nás nyní čeká doba spolupráce a budování prosperity, měly evropské země tendenci vydávat méně peněz na obranu.“
V tomto ohledu obhájil i argumenty republikánského kandidáta na prezidenta USA Donalda Trumpa, který prohlašoval, že v případě napadení země NATO nedávající dvě procenta na obranu jí USA nepomůžou. „Můžeme kritizovat způsob, jakým předkládal argumenty, ale argumenty samotné byly spravedlivé, protože to, co chtěl, byl spravedlivý podíl na naší odpovědnosti,“ uvedl.
„Pokud bude Donald Trump znovu zvolen, nemyslím si, že by to pro Evropu nebo Ukrajinu znamenalo nějakou katastrofu, protože Spojené státy si uvědomují, že Evropu potřebují, stejně jako Evropa potřebuje Spojené státy,“ uzavřel Pavel.
Témata: Petr Pavel, NATO, Ukrajina
Související
3. dubna 2026 17:17
20. března 2026 19:09
20. března 2026 14:56
19. března 2026 14:50
16. března 2026 16:41
12. března 2026 9:15
