Počet Izraelců špehujících pro Írán roste. Často je k tomu vede jediný důvod

Podle zprávy americké stanice CNN izraelská policie v říjnu provedla významnou akci, při níž zatkla sedm izraelských občanů žijících v Haifě. Tato skupina podle dostupných informací tvořila kompaktní špionážní buňku, která měla za úkol shromažďovat citlivé informace a podkopávat národní bezpečnost.

Celkově bylo během posledního roku v Izraeli zadrženo přibližně třicet osob, které byly obviněny ze spolupráce s nepřátelskými silami. Tato obvinění sahají od poměrně „jednoduchých“ špionážních aktivit, jako je fotografování vojenských základen, až po závažné plány na likvidaci klíčových představitelů izraelské vlády a bezpečnostních složek.

Podle izraelského policejního inspektora Maora Gorena se jedná o nebývalý počet. „Když si projdeme poslední roky – poslední desetiletí – spočítáme na prstech dvou rukou, kolik lidí bylo za to zatčeno,“ prohlásil.

Izraelce to šokuje hlavně vzhledem k tomu, že napříč zatčenými byli převážně izraelští Židé. „Nebyl jsem překvapen – byl jsem šokován. Bylo to jako hrom uprostřed jasné oblohy. Neměl na sobě nic nápadného, nic, co by ve mně nebo v komkoli z našeho domu vzbudilo podezření, že by byl spojen s něčím nezákonným. Byl to obyčejný člověk,“ vylíčil Leonid Gorbačovsij, soused obviněného vůdce haifské buňky Azise Nisanova.

Podle izraelské policie začal Nisanov plnit úkoly pro Írán před dvěma lety. Tehdy ho kontaktoval ázerbájdžánský občan pracující pro Teherán. Nisanov tehdy začal fotografovat vojenské základny, přičemž dostával 500 až 1200 dolarů za jeden úkol. „Několik základen, které fotografovali, bylo později zasaženo raketovými útoky Íránu a jeho zástupce v Libanonu, Hizballáhu,“ uvádí se v obžalobě.

Souřadnice, kde tyto základny jsou, Íránci znají i bez přičinění Nisanova. „Nemůžeme s jistotou říci, zda jsou přímo zodpovědné za zásah, ale můžeme s jistotou říci, že tam byly před útokem. Takže se dá říci, že to přinejmenším pomohlo, ne-li více,“ vysvětlil Goren.

Nisanovův právník Maher Tahlami se odvolává na tíživou finanční situaci a tvrzení, že muž nevěděl, že jedná s Íránci. „Potřeboval hodně peněz. Dlužil peníze lichváři a měl opravdu velké finanční problémy. Nikdy ho nenapadlo, že dělá něco, co poškozuje bezpečnost státu Izrael,“ popsal.

Například třiasedmdesátiletý Moti Maman z Aškelonu je obviněný z plánování atentátu na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, někdejšího ministra obrany Yoava Gallanta a šéfa parlamentu Ronena Bara. „Byl dvakrát propašován do Íránu a setkal se s íránskými zpravodajskými agenty, kteří ho požádali, aby provedl útoky proti Izraeli,“ tvrdí obžaloba. Za provádění misí měl dostávat platby.

Maman si v Íránu vyžádal zálohy ve výši až jednoho milionu dolarů, jeho obhajoba je ale daleko plytčí. „Maman cestoval do Íránu pouze za obchodními účely a nešlo o nic nekalého,“ uvedl jeho advokát Eyal Beserglick.

Oded Ailam, někdejší šéf protiteroristického oddělení zpravodajské služby Mosad, si myslí, že Íráncům nezáleží na výsledku. „Neúspěch je opravdu neodradí. A hlavně je jim úplně jedno, co se potom stane s jejich majetkem. Říkají si: ‚Dobře, když neuspějeme, jdeme do dalšího.‘ A na výsledku jim ve skutečnosti nezáleží,“ vylíčil.

Podle Gorena íránští náboráři většinou přes sociální síť Telegram žádají izraelské občany o provedení menších misí za snadné peníze. „Taková zkušební mise může zahrnovat vyfotografování budovy nebo nastříkání graffiti na zeď,“ přiblížil.

Zdá se, že peníze jsou jedinou motivací těch, kteří tyto činy páchají. „Chtějí rychlé peníze. Nezajímá je země, nezajímají se o vlastní lidi, chtějí jen peníze,“ dodal Goren.

Témata:  Izrael,  Írán,  špionáž