Souhrnný index nákupních manažerů, který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách a který je měřítkem celkového zdraví ekonomiky, podle předběžných údajů klesl na 51,9 z květnové hodnoty 54,8 bodu. Je tak výrazně níže, než čekali analytici v anketě agentury Reuters. Ti v průměru očekávali, že index klesne na 54 bodů. Indikátor je teď nejníže od loňského února.

"Hospodářský růst v eurozóně vykazuje známky ochabování. Ta silná podpora, z které obecná poptávka čerpala po pandemii, už odeznívá. Jde proti ní šok v podobě životních nákladů a prudký pokles důvěry ve firmách i mezi spotřebiteli," uvedl hlavní ekonom S&P Global Chris Williamson.

Dílčí index pro dominantní sektor služeb klesl na 52,8 z květnové hodnoty 56,1 bodu. I to je výrazně za odhady, které počítaly s mírnějším poklesem, a to na 55,5 bodu. Tento index je nejníže od loňského dubna.

Růst poptávky po službách prakticky ustal, firmy se potýkají s téměř rekordním růstem cen vstupů. To je nutí přenášet část svých nákladů na spotřebitele. Index cen vstupů za červen vzrostl na 78,3 z květnových 77,4 bodu. Za 24 let, co se tyto průzkumy provádějí, byl vyšší jen dvakrát - letos v březnu a v dubnu.

Míra inflace v eurozóně v květnu vystoupila na rekordních 8,1 procenta a podle ekonomů se patrně ještě zvýší. Evropská centrální banka (ECB) přesto drží svou základní úrokovou sazbu na nule, oznámila už ale, že od července zahájí sérii zvyšování úroků. V září by se pak depozitní sazba ECB měla poprvé za deset let dostat ze záporného pásma.

Dílčí index pro zpracovatelský sektor, který není v eurozóně tak významný jako sektor služeb, klesl na téměř dvouleté minimum 52 bodů. V květnu byl na 54,6 bodu a ekonomové očekávali, že v červnu klesne pouze na 53,9 bodu.