Policie USA má další problém. Gumové projektily mohou demonstranta i zabít

Šestačtyřicetiletý Floyd zemřel v květnu po tvrdém zákroku policisty, který mu při zatýkání téměř devět minut klečel na krku. Davy lidí, které pro zesnulého požadují spravedlnost, američtí policisté kromě gumových projektilů rozhánějí i slzným plynem, zábleskovými granáty či pepřovým sprejem.

Použití gumových projektilů policisty vyvolalo vlnu pobouření. Názorné fotografie lidí, kteří po zásahu gumovými projektily přišli o oko nebo k jinému úrazu, zaplavily sociální sítě, píše CNN.

Podle studie zveřejněné v roce 2017 v odborném časopise BMJ Open tři procenta všech lidí zasažených gumovými projektily zemřou. Z 1984 zkoumaných lidí postřelených gumovou střelou jich 15 procent mělo trvalá zranění.

Gumové projektily by měly být použity jenom v případě, že je třeba zvládnout "extrémně nebezpečný dav" uvádí Brian Higgins, bývalý policejní šéf okresu Bergen ve státě New Jersey. "Střílet je do davu je bezohledné a nebezpečné," domnívá se Douglas Lazzaro, odborník na oční zranění ze zdravotního střediska NYU Langone.

Na konci května musela být ve městě La Mesa v Kalifornii na jednotce intenzivní péče hospitalizovaná starší paní, kterou gumový projektil trefil mezi oči. Herec Kendrick Sampson uvedl, že ho při protestech v Los Angelese gumové střely zasáhly celkem sedmkrát. Gumové projektily údajně proti demonstrantům využily také pořádkové síly ve městě Washington, aby takto uvolněným náměstím mohl později projít americký prezident Donald Trump a vyfotit se s biblí u tamního poničeného kostela.

Generální prokurátor William Barr však zásah lokální i federální policie ve Washingtonu hájil; policisté podle něj "významně napomohli navrácení řádu do hlavního města". O použití slzného plynu a gumových projektilů se Barr nezmínil.

Na zasažení gumovým projektilem si stěžovala i fotografka na volné noze Linda Tiradoová, kterou na protestu v Minneapolis podle jejích slov taková střela oslepila. Mluvčí tamní policie nicméně uvedl, že gumové projektily policejní oddělení nepoužívá.

Nikdo netuší, jak často policie v USA ke gumovým projektilům sáhne nebo kolik lidí s nimi ročně zraní, říká Rohini Haarová z Kalifornské univerzity v Berkeley. Mnoho obětí podle ní ani nenavštíví nemocnici.

Po americké policii se nevyžaduje, aby použití gumových projektilů zaznamenala, říká Higgins. Neexistují proto žádná celonárodní data, která by četnost jejich použití dokládala, ani pravidla pro jejich použití.

Policisté mohou gumové projektily mířit na nohy a zastavit tím tak nebezpečnou osobu nebo blížící se dav, popisuje výhody projektilů Lazzaro. Když jsou však vypáleny na krátkou vzdálenost, mohou proniknout i kůží, lámat kosti, rozbít lebku nebo zničit oko, dodává odborník. Gumové projektily mohou také způsobit poškození mozku a "závažná poranění břicha", včetně poranění sleziny, vnitřností, nebo důležitých cév, dodává lékař Robert Glatter, který pracuje na pohotovosti v New Yorku.

Když je navíc gumový projektil vypálen z dálky, snižuje se jeho síla i přesnost, což zvyšuje riziko zasažení obličeje nebo okolostojících, dodává Lazzaro.

Gumové projektily vyvinula před 50 lety britská armáda, která chtěla jimi chtěla zkrotit nepokoje v Severním Irsku. Spojené království je však už desítky let nepoužívá. Izraelské bezpečnostní síly s nimi zasahují proti palestinským demonstrantům. Při protestech takzvaných žlutých vest je použila i francouzská policie, za což si vysloužila kritiku. Projektily tehdy oslepily desítky demonstrantů a stovky jich zranily.

"Téměř každý den někdo na světě použije gumové projektily," říká Haarová. "Jejich použití proti neozbrojeným civilistům je velkým porušením lidských práv," dodává lékařka.

Témata:  Black lives matter,  demonstrace v USA,  policie USA,  USA