Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně uvedl, že po drtivém vítězství strany Fidesz nelze čekat, že se něco změní "na charakteru neliberální demokracie, kterou (Orbán) vybudoval". Za pravděpodobné má, že se opoziční volební koalice po tomto neúspěchu rozpadne. Orbánovo vládnutí bude podle Kopečka ale vzhledem k velkým ekonomickým problémům země o dost obtížnější než dřív.

Ladislava Mrklase z CEVRO Institutu vítězství Orbánovy strany nepřekvapilo i proto, že jej signalizovaly všechny průzkumy. Intenzita porážky sjednocené opozice ale přeci jen podle něj trochu překvapivá je, a to i s ohledem na to, že se do parlamentu poprvé dostalo také krajně pravicové hnutí Naše vlast.

"Vítězství Fideszu překvapivé není, snaha maďarské opozice vytvořit blok všech proti Orbánovi se ukázala jako kontraproduktivní, poněvadž šlo o vnitřně nesourodý konglomerát. Sice měl logiku v prostředí většinového volebního systému, který je podstatnou součástí maďarského smíšeného volebního systému, ale i tak patrně doplatil na vnitřní nesourodost," napsal ČTK Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

V4 bude podle Kopečka pro nejbližší dobu víceméně zmrazená či pozastavená. Zbytek skupiny má totiž o dost jiný postoj k situaci na Ukrajině. "Donedávna úzce spolupracující duo Polsko a Maďarsko má nyní velkou dělící linku v podobě pohledu na Putinovo Rusko," uvedl. I vztah české a maďarské vlády nebude tak vřelý, jako v době, kdy byl premiérem Andrej Babiš (ANO), míní.

Podle Petra Kanioka z Masarykovy univerzity v Brně lze očekávat, že Orbán povede Maďarsko do ještě větší izolace a konfliktů s EU. "Za všechny problémy, které se Maďarsku, tak jako ostatním státům EU v souvislosti s ruskou agresí nevyhnou, bude moci spíše EU než Rusko a viníkem bude spíše (předsedkyně Evropské komise) Ursula von der Leyen než (ruský prezident) Vladimir Putin," napsal ČTK.

Zároveň podle něj Maďarsko přijde v EU o V4. Spolupráce byla velmi přeceňovaná a fungovala spíše signalizačně než věcně, v posledních měsících navíc dále upadala, když podle Kanioka zvláště v Česku po výměně vlády klesla ochota stát po Orbánově boku. "Nyní bude nulová - Orbán své názory nezmění, což je zvláště v ukrajinské krizi pro státy typu Polska či Česka nepřijatelné," dodal.

Maďarsko, na rozdíl od většiny svých spojenců v EU a jako jediný z unijních sousedů Ukrajiny, odmítlo dodat Kyjevu zbraně i umožnit jejich transport přes své území. Maďarská vláda se také aktivně postavila proti uvalení sankcí na dovoz ruské energie s poukazem na to, že by to vážně poškodilo ekonomiku země.

"Na svém vztahu k ruské agresi na Ukrajině Viktor Orbán nejspíše nic nezmění, což však povede k prohlubování izolace Maďarska a již před volbami to vedlo de facto k rozpadu visegrádské čtyřky, jež je nyní v kompletním formátu nefunkční," dodal Mlejnek.

Podle Mrklase je potřeba spolupracovat s Maďarskem v oblastech, v nichž je to možné. V otázkách, v nichž shoda nepanuje, například co se týče vztahů k Rusku a Číně, je potřeba vnímat, že Maďarsko má jinou pozici a nebude nejbližším partnerem ČR při evropském či jiném vyjednávání.