Po 24. únoru, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu, do Polska přišlo 7,6 milionu Ukrajinců, ale 5,8 milionu jich Polsko zase opustilo. V posledních dnech se jen jednotky procent Ukrajinců na hraničních přechodech s Polskem označovaly za válečné uprchlíky, většina lidí mířila za příbuznými nebo na nákupy.

Ukrajinská vláda se snaží zabránit tomu, aby ze země odjížděly další rodiny. "Ukrajina si je vědoma velkého úbytku obyvatel a demografických problémů, jaké to pro ni může znamenat," cituje Rzeczpospolita sociologa Piotra Dlugosze z Pedagogické univerzity v Krakově. Ukrajinci proto podle něho vytváří různé strategie, jak zabránit dalšímu vylidňování země. Polsko coby jeden z nejbližších spojenců Ukrajiny nebude usilovat o to, aby v něm zůstalo co nejvíce jejích obyvatel. Bude se snažit vytvořit podmínky pro to, aby se Ukrajinci vraceli do vlasti a přičinili se při její obnově, řekl Dlugosz.

Polsko první komplex z kontejnerových domků postavilo ve Lvově na západní Ukrajině, další vznikly v Kyjevské a Černihivské oblasti. Součástí komplexu je umývárna, ošetřovna, sklady a jídelna. Jsou v regionech, kde se nebojuje. Nicméně Rusko v posledních týdnech útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, zasažena byla i místa vzdálená stovky kilometrů od fronty.

Polské úřady uvádějí, že se připravují na všechny situace, které mohou nastat s nadcházející zimou i vývojem na bojišti.

Centra poskytující pomoc uprchlíkům, která po začátku války vznikla v polských obcích u hranic s Ukrajinou, jsou nyní mimo provoz. "V případě opětovného přílivu uprchlíků, pokud vojvoda rozhodne o jejich zprovoznění, je znovu otevřeme. Naše přijímací centra udržujeme v pohotovosti," řekla Katarzyna Rafalská z obecního úřadu v Dorohusku. Podobné přijímací místo na nádraží v Přemyšlu nadále funguje, v poslední době tam lidí přibývá. Ale nezůstávají tam, jedou dál.

Pawel Szafernaker, zmocněnec polské vlády pro válečné uprchlíky z Ukrajiny, řekl, že v současnosti nic nenasvědčuje tomu, že Polsko čeká další migrační vlna. "Ukrajinci vědí o tom, že další vlna bude pro ně znamenat prohru ve válce, protože Rusům jde o to, aby Ukrajinci odjeli ze země a už se do ní nevrátili," uvedl.

Rzeczpospolita píše, že Polsko má i z finančních důvodů zájem na tom, aby pomáhalo Ukrajincům přímo v jejich zemi. Na pomoc, jako je ubytování, strava nebo sociální dávky, vyplatilo okolo 5,5 miliard zlotých (asi 28,5 miliardy korun). Do této částky není započítaná vojenská pomoc, jako jsou zbraně. Od ledna Ukrajinci přebývající ve veřejně provozovaných ubytovnách budou muset na službu doplácet do 40 zlotých denně, od dubna potom do 60 zlotých za den. Nebude se to týkat důchodců, dětí, těhotných nebo dalších lidí ve složité situaci. Polsko chce také zpřísnit dohled nad výplatou sociálních dávek.