Polské generální ředitelství ochrany životního prostředí okolním zemím včetně České republiky tento týden rozeslalo materiály týkající se možného vlivu projektu na životní prostředí v přeshraničním kontextu.

V Česku tuto zprávu čítající asi 1200 stran obdrželo mimo jiné ministerstvo životního prostředí, dále ji dostaly ostatní země sousedící s Polskem, země s přístupem k Baltskému moři a některé další státy. Polsko chce postavit jadernou elektrárnu s využitím moderních tlakovodních reaktorů na území obcí Choczewo (lokalita Lubiatowo-Kopalino) nebo Gniewino a Krokowa v Pomořském vojvodství na severu země.

Vládní plán pro energetiku do roku 2040 předpokládá, že stavba začne v roce 2026 a že v roce 2033 bude uveden do provozu první blok jaderné elektrárny o výkonu kolem jednoho až 1,6 gigawattu, v následujících letech pak mají být zprovozněny další bloky. Celkem jich má být šest s výkonem do devíti gigawattů.

Polská vláda očekává, že firma, která elektrárnu bude stavět, bude mít i 49procentní podíl ve zvláštní společnosti, zajistí odpovídající financování projektu a bude se podílet na provozu elektrárny. Polsko počítá s tím, že každý z reaktorů bude moci být v provozu 60 let.

Před rokem podala předběžnou nezávaznou nabídku na stavbu jaderné elektrárny francouzská elektrárenská skupina EDF, letos v dubnu pak s technickou a finanční nabídkou přišla jihokorejská společnost Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP). Před měsícem oficiální nabídku podala americká společnost Westinghouse v konsorciu s firmou Bechtel. EDF, KHNP a Westinghouse mají v Česku zájem o dostavbu nového jaderného bloku v Dukovanech.

Zástupci polského ministerstva životního prostředí v minulosti naznačovali, že se vláda možná rozhodne pro využití dvou technologií, od toho ale Varšavu podle médií odrazovali Američané. Ti podle polských médií platí za favorita výběru.

V polských médiích se objevují různé informace ohledně toho, kdy vláda oznámí, kdo jadernou elektrárnu postaví. Podle některých zdrojů by to mohlo být ještě tento měsíc, podle jiných na Svátek nezávislosti 11. listopadu. Ministryně životního prostředí Anna Moskwová řekla, že to bude letos.

Nicméně rozhodování o výběru dodavatele může zbrzdit Evropská komise (EK) vzhledem k tomu, že Polsko uzavřelo příslušnou mezivládní úmluvu jedině s americkou stranou a jedině firmy Westinghouse a Bechtel dostaly údaje, díky kterým mohly připravit podrobný návrh. Portál Superbiz také napsal, že zprávu o posouzení vlivu jaderné elektrárny na životní prostředí polští úředníci sepsali s ohledem na využití americké technologie.

Polsko první jadernou elektrárnu plánuje postavit už několik desítek let. Na začátku 90. let ovšem zastavilo výstavbu jaderné elektrárny v Žarnowci a celou investici včetně čtyř zaplacených reaktorů dodaných z plzeňské Škody odepsalo. Projekt nové jaderné elektrárny byl představen poprvé v roce 2009 a Varšava plánovala, že začne vyrábět elektrickou energii v roce 2020. Nabral ale zpoždění kvůli klesajícím cenám elektřiny a jadernému neštěstí v japonské Fukušimě v roce 2011, které mělo dopad na podporu veřejnosti.