Polsko volí prezidenta. Mezi kandidáty je gay i zarytý odpůrce LGBT

Ve Varšavě se fronty před volebními místnostmi tvořily už krátce po jejich otevření v sedm hodin ráno, napsal list Gazeta Wyborcza.

Nejnovější průzkumy veřejného mínění naznačily, že žádný z kandidátů pravděpodobně nezíská nadpoloviční většinu hlasů nutných ke zvolení už v prvním kole. V takovém případě se dva nejsilnější uchazeči utkají 12. července v kole druhém. Dudovým nejsilnějším soupeřem se jeví stejně starý varšavský starosta Rafal Trzaskowski, který se těší podpoře nejsilnější opoziční strany, liberální Občanské platformy (PO).

U nas już po głosowaniu.? Kochani, nie czekajcie do ostatniej chwili, bo kolejki do lokali wyborczych są spore w całej Polsce. Najważniejsze, aby każdy mógł zagłosować, więc idźcie jak najszybciej!✌️?? pic.twitter.com/UhiTpQm0d0

Šéf státní volební komise Sylwester Marciniak označil dosavadní účast v dnešním hlasování za rekordní. Do poledne odvolilo více než sedm milionů lidí, což bylo 24,08 procenta z celkem 29,5 milionu oprávněných voličů. Před pěti lety přišlo před polednem v prvním kole hlasovat 14,61 procenta voličů.

Kvůli opatřením proti koronaviru se hlasuje pomaleji. Marciniak varoval, že je nepřípustné, aby obvodní volební komise zaváděly další omezení, například vpouštěly do místnosti voliče jen po jednom.

Volební místnosti zůstanou otevřené do 21:00 SELČ, pak mají být oznámeny první odhady výsledků. Konečné výsledky by měly být zveřejněny nejpozději ve středu.

Polsko nebylo pandemií nemoci covid-19 zasaženo tolik jako mnoho zemí západní Evropy, a tak většina lidí může hlasovat osobně, i když ve volební místnosti musejí mít roušku a dodržovat další hygienická pravidla. Možné je i hlasovat elektronicky, zatímco tisíce voličů v ohniscích infekce na jihozápadě země musejí hlasovat poštou.

V zemi s přibližně 38 miliony obyvatel bylo dosud potvrzeno asi 34.000 případů nákazy koronavirem a zhruba 1400 úmrtí.

Volby se konají uprostřed hlubokých kulturních a politických rozporů. Konzervativec Duda vedl v převážně katolickém Polsku kampaň zaměřenou na obranu tradičních hodnot. Sliboval zvýšit životní úroveň na tu, jakou mají v západní Evropě, postavil se proti uzavírání sňatků homosexuálů i proti adopcím dětí lidmi stejného pohlaví. Hnutí za práva sexuálních menšin (LGBT) odsoudil jako "nebezpečnou ideologii".

Tento druh rétoriky - spolu se zákony, které dávají vládní straně PiS mnohem větší kontrolu nad soudním systémem, a využíváním veřejnoprávních médií jako nástrojů na podporu vlády - vyvolal obavy, že Polsko následuje příkladu Maďarska při podkopávání základů demokracie, poznamenala agentura AP.

Varšavský starosta Trzaskowski v kampani slíbil zachovat populární sociální programy PiS a obnovit dodržování ústavních norem. Trzaskowski vstoupil do boje o prezidentské křeslo poměrně pozdě. Dudova silná podpora u voličů, podporovaná krytím prezidentových aktivit ve veřejnoprávních médiích, ale začala klesat, když zmírnění protinákazových opatření umožnilo dalším kandidátům vést kampaň.

Podle posledních průzkumů by Duda měl v dnešním hlasování získat nejvíce hlasů, ale nejspíše to nebude stačit na to, aby byl hned znovuzvolen. Ve druhém kole bude podle analytiků patrně v horším postavení než v kole prvním, a to kvůli soustředění opozičních hlasů ve prospěch nejsilnějšího vyzyvatele.

K výraznějším kandidátům patří televizní moderátor Szymon Holownia, který není spjat s žádnou stranou, což láká voliče unavené letitým hašteřením mezi PiS a Občanskou platformou jako dvěma hlavními politickými stranami v zemi.

Na prezidenta kandiduje rovněž levicový politik Robert Biedroń, který se otevřeně hlásí k homosexuální orientaci, dále šéf rolnické Polské lidové strany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz a krajně pravicový poslanec Krzysztof Bosak.

Témata:  Polsko,  Andrzej Duda,  Právo a spravedlnost ,  občanská platforma,  Rafal Trzaskowski,  volby v Polsku