Polský ropný zázrak: Obří ložisko u Baltu

„Jde o historický okamžik, nejen pro naši firmu, ale i pro celý polský energetický sektor,“ uvedl ředitel CEP Rolf G. Skaar. Naleziště Wolin East podle něj představuje šanci využít geologický a energetický potenciál Baltského moře naplno.

Průzkumný vrt dosáhl hloubky 2 715 metrů, přičemž vrtné práce probíhaly z jack-up plošiny na vodě hluboké jen 9,5 metru. Testy potvrdily přítomnost 62metrového sloupce uhlovodíků v dolomitové vrstvě, přičemž byly zjištěny velmi příznivé těžební parametry.

K zahájení plného provozu však zbývá ještě řada kroků – mimo jiné zpracování geologické dokumentace, schválení těžebního projektu a splnění ekologických podmínek. Přesto je podle místopředsedy polského ministerstva klimatu Krzysztofa Galose strategické rozhodnutí již na stole: pokud se údaje potvrdí, Wolin East se stane největším nalezištěm ropy a plynu v historii země.

Podle Galose by těžba mohla výrazně snížit závislost Polska na dovozu uhlovodíků a posílit energetickou bezpečnost státu. A právě tento aspekt má potenciál proměnit nejen energetickou politiku Polska, ale i jeho vztahy se sousedními státy.

Německo sleduje vývoj s rostoucím znepokojením. Zdroje blízké německé vládě i ekologické think-tanky již varují před „vážnými ekologickými riziky“ pro jižní část Baltského moře, která je považována za mimořádně citlivé a uzavřené ekosystémové prostředí.

Objev přišel v době, kdy Německo důrazně prosazuje odklon od fosilních paliv a urychluje svou energetickou transformaci (tzv. Energiewende). Polská sázka na nové ropné a plynové naleziště by tak mohla zvýšit napětí mezi Varšavou a Berlínem, obzvlášť pokud se těžba rozběhne rychle a s výrazným ziskem.

Proti těžbě vystupují i ekologické organizace. Greenpeace Polska a nadace MARE připomínají, že Baltské moře je už nyní zatíženo podmořskou infrastrukturou – kabely, plynovody a větrnými farmami – a že jakýkoli další zásah, zejména těžba ropy, představuje ekologickou hrozbu. „Dno Baltu je už teď přetížené. Přidat do toho ropné vrty je recept na katastrofu,“ varuje ekologická aktivistka Aleksandra Król z iniciativy Baltic Watch.

Společnost CEP však ujišťuje, že její práce budou probíhat „v souladu s nejvyššími ekologickými standardy“ a ve spolupráci s polskými úřady pro geologii a námořní správu.

CEP je kanadská firma se sídlem v Calgary, za níž stojí převážně norští investoři. V Polsku působí prostřednictvím své dceřiné společnosti, která v roce 2017 získala koncesi Wolin od ministerstva klimatu a životního prostředí. Ačkoli má firma zahraniční kapitál, polské úřady zdůrazňují, že výnosy z těžby budou rozděleny podle domácích pravidel a dohled nad infrastrukturou i životním prostředím zůstane v rukou polských institucí.

Zatím není jasné, kdy přesně těžba začne. Odhady mluví o letech 2028 až 2030 jako o možném termínu zahájení provozu.

Témata:  Polsko,  ropa