Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Macron odmítl demisi premiérky, s Borneovou mají podporu 41 procent Francouzů

Emmanuel Macron
Emmanuel Macron
Foto: European Union

Francouzský prezident Emmanuel Macron má podporu 41 procent Francouzů a jeho popularita dál klesá, vyplynulo z průzkumu společnosti Ifop pro Paris Match a Sud Radio. Celkem 45 procent dotazovaných se navíc domnívá, že Macron není schopen uskutečnit slibované reformy, píše BFM TV. Macron po nedělních parlamentních volbách jedná s lídry jednotlivých stran a hledá podporu pro vládní blok, který ve volbách přišel o většinu v Národním shromáždění.

Výrazně klesá také obliba premiérky Élisabethy Borneové, které je ve funkci teprve od poloviny května. Její kroky podle průzkumu schvaluje 41 procent respondentů. Před měsícem, při jejím nástupu do funkce, to bylo 48 procent. Francouzi jí nejčastěji vytýkají, že nebude schopna reformovat zemi a domnívají se, že je příliš vzdálená jejich starostem.

Borneová kvůli nepříznivému výsledku voleb dnes podala demisi, prezident Macron ji však odmítl.

Za nejlepší opozici vůči prezidentu Macronovi považuje 35 procent dotazovaných krajně pravicové Národní sdružení (RN) a 32 procent krajně levicovou Franci nepodrobenou (LFI). Právě tato dvě uskupení výrazně uspěla v nedělních parlamentních volbách, LFI získala 131 a RN 89 křesel k celkem 577.

Ifop průzkum realizoval ve dnech předcházejících volbám. Přes internet v něm odpovídalo 1505 plnoletých Francouzů.

Macron odmítl demisi premiérky Borneové, schází se s lídry stran

Macron, jehož koalice ztratila po nedělních volbách většinu v parlamentu, dnes odmítl demisi, kterou podala premiérka Élisabeth Borneová. Její vláda tak bude pokračovat dál i za složitého vyjednávání o novém kabinetu, informovala agentura AFP. Macron se chce postupně sejít s lídry všech parlamentních stran, jako první zamířil dnes do Elysejského paláce šéf pravostředových Republikánů Christian Jacob. Macron dnes přijal také šéfa Socialistické strany (PS), komunistů a šéfku krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou, informovala agentura AFP. Rokování má pokračovat ve středu.

Macronova centristická koalice, která měla v předchozím období v Národním shromáždění podporu pohodlné většiny 289 poslanců, se po volbách ocitla v obtížné situaci, protože získala pouze 245 mandátů. Pro další vládnutí tak potřebuje najít spojence.

Republikáni ve volbách skončili čtvrtí a získali 62 poslanců, s jejich pomocí by si tedy Macron zajistil většinu. Druhé místo ve volbách obsadil levicový blok NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie), který bude mít 131 křesel. Na třetím místě skončilo Národní sdružení (RN) s rekordními 89 mandáty.

Právě Republikáni (LR) jsou vítězné centristické koalici Spolu ideově nejbližší, její šéf Jacob ale už v pondělí prohlásil, že žádný pakt s prezidentovým uskupením nepřichází v úvahu.

"Byl to on (Macron), kdo byl arogantní a nyní prosí o pomoc... Náš postoj je jasný, jsme v opozici k Emmanuelu Macronovi a také v ní zůstaneme," řekl dnes Jacob rozhlasové stanici France Inter. V mírnějším tónu ale dodal, že je na Macronovi, aby zohlednil návrhy jeho strany.

"Myslel jsem si, že vyloží karty na stůl, ale (Macron) byl velmi opatrný a spíše naslouchal," řekl deníku Le Figaro po hodinové schůzce s prezidentem Jacob. Republikání nechtějí blokovat činnost Národního shromáždění, ale ani zradit své voliče, dodal.

Socialisté jsou připraveni k ústupkům, pokud vláda přijme opatření pro posílení kupní síly, zejména pak zvýšení minimální mzdy, uvedl po jednání s Macronem šéf strany Olivier Faure.

Le Penová jménem RN, které je druhou nejpočetnější formací v parlamentu, žádala o post v čele finančního výboru a místopředsednictví Národního shromáždění. Strana chce zůstat v opozici, ale neplánuje systematické obstrukce, uvedla Le Penová.

Témata:  Francie Emmanuel Macron

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2024 12:55

Kolik to stálo? Král Karel III. a dvě miliardy utracené po smrti Alžběty II.

Když v září 2022 zemřela všemi milovaná královna Alžběta II., tak v Británii nezavládlo bezvládí. Trůnu se ujal její syn Charles pod panovnickým jménem Karel III. Na oficiální korunovaci si však musel počkat až do května 2023. Stejně jako si britští daňoví poplatníci museli do těchto dní počkat na účet za korunovaci. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy