Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Proč zemřel íránský prezident Raísí? Vyšetřovatelé odhalili příčinu pádu vrtulníku

Ebrahím Raísí
Ebrahím Raísí
Foto: Wikimedia Commons

Havárii vrtulníku, při níž 19. května tragicky zahynul íránský prezident Ebráhím Raísí, způsobily především náročné povětrnostní podmínky, zejména hustá mlha. Oznámila to v neděli íránská státní televize IRIB s odvoláním na závěrečnou zprávu z vyšetřování nehody.

Podle zprávy, kterou vypracoval zvláštní výbor na základě pověření íránské armády, hustá mlha, která se náhle vytvořila a stoupala do výšky, způsobila, že vrtulník, v němž se nacházel Raísí a další osoby, narazil do horského masivu.

Vyšetřování neodhalilo žádné známky cizího zavinění, technických problémů nebo útoku na vrtulník.

Íránská agentura Fárs již 21. srpna, s odvoláním na nejmenovaný bezpečnostní zdroj blízký vyšetřování, informovala, že havárii způsobil špatný stav počasí a přetíženost stroje. Vyšetřovatelé údajně dospěli k závěru, že vrtulník vezl o dvě osoby více, než povolují bezpečnostní protokoly.

Íránské ozbrojené síly však toto tvrzení odmítly a označily za „zcela nepravdivé“.

Havárie vrtulníku Bell 212 americké výroby nastala za nepříznivého počasí v hornaté oblasti provincie Východní Ázerbájdžán. Kromě Raísího tehdy zahynul také íránský ministr zahraničí Hosejn Amír-Abdolláhján a dalších sedm lidí. Záchranáři našli vrak stroje až následující den.

Íránská delegace se vracela ze setkání s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem, se kterým slavnostně otevřeli přehradu na společné hranici. 

Témata:  Írán Ebrahím Raísí

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 19:17

Tvrdá slova Jennifer Aniston: Smrt Matthewa Perryho je pro něj lepší, aspoň už netrpí

Herečka Jennifer Aniston se v rozhovoru pro magazín Vanity Fair otevřeně rozpovídala o svém zesnulém kolegovi ze seriálu Přátelé Matthewu Perrym a o jeho boji se závislostí. Přiznala, že jeho smrt byla pro všechny velmi náročná, ale zároveň cítí, že je to pro něj lepší.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.