Asi 13 procent respondentů se domnívá, že by stát měl zvýšit těžbu a spalování uhlí, a podle čtyř procent by neměl dělat nic. Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury OMG pro Hnutí Duha, které dnes hnutí představilo. Průzkumu, který se uskutečnil na přelomu března a dubna, se zúčastnilo 500 respondentů ve věku 15 až 64 let.

Z průzkumu dále vyplynulo, že 44 procent lidí v Česku plánuje využívat obnovitelné zdroje, většina by ale na jejich pořízení potřebovala finanční dotaci. Pětina (22 procent) dotázaných už obnovitelné zdroje využívá a třetina o jejich pořízení neuvažuje. Téměř tři čtvrtiny lidí jsou pro to, aby stát podporoval energetickou nezávislost na ruském plynu dotacemi na zateplování domů a solární panely, které by pokryly 95 procent nákladů.

“Lidé kromě zajištění náhradních dodávek plynu chtějí podporu energetických úspor a obnovitelných zdrojů. Shodují se v tom s experty, stejně jako v tom, že návrat k uhlí je ještě horší než nedělat vůbec nic. Miliony lidí chtějí mít vlastní obnovitelné zdroje energie," uvedl k průzkumu Jiří Koželouh Hnutí Duha.

Podle zástupců Hnutí Duha by vláda měla dělat více pro to, aby domácnosti a ekonomiku zbavila závislosti na ruském plynu. Zveřejnilo proto výzvu nazvanou Uber plyn. Navrhuje mimo jiné podporu zateplování a fotovoltaických panelů i pro chudší domácnosti. U bytových domů by stát měl podle hnutí poskytnout příspěvky domácnostem, které nedokáží platit vyšší poplatky do fondu oprav, ze kterého se zateplení financuje. V případě rodinných domů by státní dotace u nejchudších domácností měly uhradit až 95 procent nákladů. To by si dohromady vyžádalo v příštích pěti letech náklady asi 29 miliard korun, zdrojem by mohl být národní plán obnovy a výnosy z aukcí emisních povolenek.

Podle Ondřeje Paška z Hnutí Duha by měla vláda nastavit sociální tarif na energie pro zranitelné domácnosti. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v minulých dnech oznámil, že Sněmovně do konce května předloží změnu zákona, která by umožnila kvůli inflaci a růstu cen energií zavedení speciálního tarifu pro sociálně slabé domácnosti, případně některé provozy.

Ruská plynárenská společnost Gazprom minulý týden zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje. Podle české vlády nejsou signály, že by něco podobného aktuálně hrozilo i ČR. Případný dlouhodobý výpadek by však podle Svazu průmyslu a dopravy způsobil jednoznačný ekonomický propad, podle Potravinářské komory ČR by mohl ohrozit i výrobu potravin. Podle řady firem nelze v krátkodobém horizontu plyn nahradit například elektřinou.