Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ruský plyn má v Česku obří „comeback“ s nárůstem až o více než 500 procent. Fico s Putinem může...

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Česko letos masivně navýšilo dovoz zemního plynu z Ruska, meziročně o zhruba 530 %, plyne z dat ČSÚ. Pokud by slovenský premiér Robert Fico v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dojednal pokračování dovozu ruského plynu do EU, bude zřejmě dovoz ruského plynu do Česka poměrně vysoký i v příštím roce. 

Přitom ještě loni v říjnu česká vláda deklarovala, že Česko nemá ani molekulu ruského plynu.

Jenže od té doby zažívá ruský plyn v Česku mohutný „comeback“, takže Rusko je společně s Norskem jeho suverénně největším dovozcem do ČR. Dovoz norského plynu letos od ledna do října meziročně klesnul o bezmála 40 %, přičemž tento pokles kompenzují právě dramaticky navýšené dodávky z Ruska.

Zatímco loni od ledna do října Česko dovezlo z Ruska 145,6 tisíce tun plynu, letos ve stejném období roku to bylo již 915,9 tisíce tun.

Česko získává ruský plyn zprostředkovaně, neboť nemá přímý kontrakt s ruským vývozním monopolem Gazprom. Takový kontrakt mají například Slovensko, Maďarsko nebo donedávna Rakousko, od nichž Česko ruský plyn letos získává.

I česká ekonomika tak letos výrazně těží z dostupnosti poměrně levného ruského plynu. Odběratelé v Česku tím ovšem zajišťují příjem Rusku a jeho státní kase.

Od Nového roku 2025 ovšem Ukrajina již neumožní tranzit ruského plynu přes své území, což může vést k výraznému poklesu dostupnosti ruského plynu v Česku. Tuto situaci se nyní snaží zvrátit zejména Slovensko.

Zatím ale není zřejmé, zda se premiéru Ficovi podařilo včera při zmíněném jednání v Kremlu najít řešení, jež by umožnilo dodávky ruského plynu přes Ukrajinu i v příštím roce. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před několika dny zopakoval, že takový tranzit nepřichází v úvahu.

Témata:  plyn Rusko Česká republika vláda ČR

Související

Aktuálně se děje

22. ledna 2025 16:55

Norsko hodilo Ukrajinu přes palubu? Na válce jen profituje, varují komentátoři

Norsko, jako největší dodavatel energie pro Evropskou unii, čelí rostoucí kritice za svůj přístup k finanční podpoře Ukrajiny. Kritici poukazují na to, že zatímco norský ropný a plynárenský průmysl zaznamenal výrazné zisky v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a následného růstu cen energií, pomoc poskytovaná Kyjevu je ve srovnání s jinými zeměmi regionu nedostatečná.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Scholz hasí zásadní problém. Německo se mu rozpadá pod rukama

Německo, největší ekonomika Evropy, čelí třetímu po sobě jdoucímu roku recese, což je nejdelší období ekonomické stagnace od druhé světové války. Podle prvních odhadů Spolkového statistického úřadu se ekonomika v roce 2024 snížila o 0,2 %, čímž navázala na pokles o 0,3 % v roce 2023. Tyto údaje mohou být podle SkyNews ještě revidovány, nicméně pokud budou potvrzeny, poukazují na hluboké hospodářské problémy země.