Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela.
Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
"Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů," řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
FSB podle TASS uvedla, že zadržela skupinu členů neonacistické teroristické skupiny National Socialism/White Power, kteří se na zakázku ukrajinské tajné služby SBU chystali zavraždit moderátora Vladimira Solovjova. "Zadržení se doznávají," uvedla FSB. Ukrajinská tajná služba SBU na sociální síti Telegram na toto obvinění reagovala a uvedla, že žádné plány na zabití Solovjova neměla a že novinář se bude "po vítězství Ukrajiny zcela určitě za své zločiny zodpovídat před mezinárodními soudy". Moderátora služba ve svém vyjádření zároveň označila za analogii Josepha Goebbelse, který byl ministrem propagandy v dobách nacistického Německa.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, při pokusu o zavraždění Solovjova Kyjevu radily.
Západní země podle Putinova názoru "přešly k teroru" a "přípravě vražd našich novinářů" s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že "se probírala vražda" dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci zakázal, připomněla agentura Interfax.
Ruský prezident označil za "podivný" postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. "Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!" pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za "sankční agresi proti Rusku" a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Témata: Vladimír Putin
Související
23. listopadu 2024 9:50
22. listopadu 2024 20:13
22. listopadu 2024 12:28
22. listopadu 2024 10:00
21. listopadu 2024 19:33
20. listopadu 2024 11:31