Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Putin chce eskalovat válku, NATO bude dál pomáhat Ukrajině, řekl Stoltenberg

Summit NATO, Jens Stoltenberg
Summit NATO, Jens Stoltenberg
Foto: NATO

Ruský prezident Vladimir Putin dal dnes jasně najevo, že se chystá na pokračování války na Ukrajině. Severoatlantická aliance udělá vše pro to, aby zajistila Ukrajině dostatek zbraní a munice. Po jednání se šéfem diplomacie Evropské unie Josepem Borrellem a ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou to dnes prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Zároveň vyzval Rusko, aby si rozmyslelo pozastavení účasti na dohodě Nový START o omezení jaderných zbraní.

"Je to prezident Putin, který začal tuto imperiální dobyvačnou válku. Je to Putin, kdo válku dále eskaluje," řekl Stoltenberg v reakci na dnešní Putinova slova o agresi Západu vůči Rusku. Šéf aliance zopakoval, že NATO bude stát při Ukrajině tak dlouho, jak bude potřeba. Spojenci Ukrajiny se podle něj budou snažit o co nejrychlejší dodávky zbraní a munice, které Kyjev v očekávání ruské ofenzivy potřebuje.

Podle Kuleby se dnes v bruselském sídle NATO hovořilo o lepší koordinaci dodávek zbraní a munice přímo na bojiště. Spojenci mají dostatečnou výrobní i přepravní kapacitu, důležitá je nyní koordinace, uvedl ukrajinský ministr.

Ukrajina podle vyjádření politiků v současnosti potřebuje zejména dělostřeleckou munici, jejíž zásoby se však kvůli protahujícímu se konfliktu stejně jako u dalších zbraní tenčí i ve skladech západních zemí.

Stoltenberg dnes uvedl, že hodlá spolu s EU rozvíjet plán na společné nákupy zbraní a munice, které by mohly přispět k potřebnému navýšení jejich výroby. Borrell chce konkrétní návrh předložit na zasedání unijních ministrů obrany na začátku března. Stoltenberg oznámil, že svolá jednání expertů zbrojního průmyslu s cílem ověřit všechny možnosti k navýšení výroby.

Šéf aliance dnes rovněž prohlásil, že lituje Putinova rozhodnutí přerušit ruskou účast na dohodě s USA omezující počet jaderných hlavic a jejich nosičů. "Více jaderných zbraní a jejich menší kontrola činí svět nebezpečnějším," řekl Stoltenberg. Rusko chce podle Putina vědět, jak bude smlouva Nový START brát v potaz celkový jaderný arzenál NATO, tedy i Francie či Británie.

Stoltenberg po jednání také uvedl, že je NATO stále více znepokojené možností, že by Čína mohla Rusku začít dodávat zbraně. Obavy z tohoto vývoje dal v neděli najevo i americký ministr zahraničí Antony Blinken. Borrell dnes zopakoval, že jej vysoce postavený čínský diplomat Wang I ujistil, že to Peking neplánuje. EU však podle Borrella vývoj sleduje a je připravena na všechny varianty. Wang I dnes dorazil do Moskvy k jednáním s ruskými představiteli.

Témata:  válka na Ukrajině Vladimír Putin Jens Stoltenberg

Aktuálně se děje

21. září 2026 17:31

Kolik dostanou důchodci přidáno? Vláda rozhodla

Vláda rozhodla o výši valorizace penzí pro nadcházející období podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí. Základní výměra důchodu vzroste pro každého starobního penzistu o 270 korun a nově dosáhne výše 5 170 korun. Kabinet zároveň využil zákonnou možnost a navýšil procentní výměru o 0,2 procenta nad rámec stanoveného minima. U průměrného starobního důchodu to představuje růst o dalších 34 korun měsíčně. Průměrný penzista si tak celkově polepší o 304 korun za měsíc, čímž jeho důchod vzroste na 22 196 korun.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie.

Komentář

Německé volby zajímají celou Evropu. Problém má i euro

Jedním z poražených německých zemských voleb je vedle CDU kancléře Friedricha Merze také euro. Výsledky zvyšují politickou rizikovou přirážku, kterou budou investoři v příštích měsících požadovat při držbě evropských aktiv. Přitom měnový kurz může být jedním z hlavních „ventilů“, jimiž se toto rostoucí politické riziko projeví.