reklama

Putin dal najevo přesvědčení, že Biden se svými značnými zkušenostmi rozumí problémům ve vztazích s Ruskou federací a že se zapojí do jejich řešení. Vyloučil přitom, že by do amerických prezidentských voleb zasahovali ruští hackeři. V této souvislosti také odmítl, že by před čtyřmi roky pomohli do Bílého domu Donaldu Trumpovi.

Ruský prezident při tiskové konferenci znovu vyzval USA k ročnímu prodloužení dohody o omezení strategických jaderných zbraní podepsané v roce 2010 v Praze, jejíž platnost vyprší příští rok v únoru. Míní přitom, že odmítnutí takového kroku nezahájí závody ve zbrojení, protože ty podle něj odstartoval Washington v roce 2001 odstoupením od dohody o protiraketové obraně (ABM).

Pokud jde o obviňování Moskvy z otravy Navalného, Putin prohlásil, že kritik Kremlu je pro ruské vedení málo významný. Uvedl, že Navalný má podporu tajných služeb USA, ale kvůli tomu ho není třeba trávit. Kdyby to podle prezidentova vyjádření někdo chtěl udělat, pak by to "asi dovedl do konce". Údajné odhalení identity osmi předpokládaných pachatelů opozičníkovy otravy několika médii Putin označil za pouhý trik, jehož cílem je napadnout ruské vedoucí představitele.

Šéf Kremlu, kterému je nyní 68 let, zopakoval, že se zatím nerozhodl, zda bude v příštích prezidentských volbách v roce 2024 kandidovat, jak mu to umožňují letos schválené změny ústavy. Řekl také, že se nechá očkovat proti koronaviru, a to na doporučení specialistů "v prvním vhodném okamžiku". Vyjádřil přitom přesvědčení o nezbytnosti všeobecné vakcinace proti koronaviru.

Putin se rovněž zmínil o případu Ivana Safronova viněného z vlastizrady, jíž se údajně dopustil předáváním tajných informací české rozvědce. Obvinění se podle ruského prezidenta netýká novinářské činnosti, ale je spojené s "dostatečně dlouhým obdobím jeho práce jako poradce Dmitrije Rogozina", a to jak v době, kdy Rogozin pracoval ve vládě, tak i poté, co stanul v čele ruské kosmické agentury Roskosmos. "Není (Safronov) nějakým disidentským novinářem, který bojuje proti úřadům a který by za to byl chycen a poslán do vězení," prohlásil prezident.

Putin zahájil pořádání každoročních velkých tiskových konferencí v roce 2001, tedy následující rok po svém nástupu do funkce prezidenta. Přestávku udělal jen od května 2008 do května 2012, kdy byl premiérem. Nejkratší setkání s novináři bylo vůbec to první v roce 2001, které trvalo hodinu a 35 minut. Nejdelší v roce 2008 zabralo čtyři hodiny a 40 minut, přičemž to dnešní se k tomu rekordu velmi přiblížilo. Na první tiskovou konferenci před 19 lety se přihlásilo přes 500 žurnalistů, zatímco nejvíce akreditací, 1364, bylo vydáno v roce 2008. Na dnešní setkání s Putinem se akreditovalo 774 novinářů.

reklama