Putin neblafoval. Místo vypálení rakety Orešnik měl ale i další možnost

Bidenovým cílem je maximálně podpořit Ukrajinu, aby vydržela i po jeho odchodu z Bílého domu. Z vojenského hlediska je ale nepravděpodobné, že rakety ATACMS a britské rakety Storm Shadow změní situaci na bojišti, uvedl server National Interest.

Ruská armáda je s těmito zbraněmi dobře obeznámena a pravděpodobně přesunula své cenné cíle mimo dosah palby. Ukrajina nemá velké zásoby raket, a její priorita spočívá v obraně vlastního území, nikoli v udržení pozice v ruském Kursku.

Pokud by navíc západní raketa kvůli navigační chybě zasáhla například ruskou školku, poškodila by to mezinárodní pověst Západu a přinesla by další problémy.

Zdá se, že Joe Biden je odhodlán předat co nejkomplikovanější zahraničněpolitické dědictví svému nástupci a ztížit tak Donaldovi Trumpovi možnost přiblížit se k mírovému řešení mezi Ruskem a Ukrajinou. Přístup nového prezidenta nebude zaměřen na porážku Ruska, ale možná nebude dostatečně odolný vůči vážné eskalaci. To byl varovný signál, který Trump údajně poslal Putinovi.

V důsledku amerických útoků na ruské regiony Kursk a Brjansk 19. a 21. listopadu čelilo Rusko dilematu: Zareagovat silně a vzdát se naděje na mír, nebo spolknout hrdost a počkat dva měsíce na inauguraci nového prezidenta?

Putin, který se opírá o představu, že plní své sliby, nemohl nechat útok bez reakce. Jinak by byl ohrožen obraz ruské síly a věrohodnost jeho hrozeb vůči Západu. Putin musel jednat, aspoň z důvodu „sebeúcty“.

Moskva se rozhodla reagovat na stávajícím bojišti místo útoku na západní zájmy. Vypuštěním rakety Orešnik, střednědoletové hypersonické balistické rakety bez jaderné hlavice na již tak zdevastovanou Ukrajinu. Útok ukázal sílu, aniž by způsobil vážné škody. Rusko tím prokázalo, že má zbraň, kterou dříve představilo světu, a je připraveno ji použít.

Test rakety byl spektakulární, byť riskantní experiment, který skončil úspěchem. Raketa prošla testem bojových podmínek a dorazila na cílové místo, vojenský výrobní závod Yuzhmash v Dnipru, bez sestřelení.

Povzbudivé bylo, že varovný systém mezi Ruskem a USA fungoval: Ruské centrum pro snížení jaderného rizika poslalo varovný signál americkému protějšku třicet minut před startem, aby americký systém sledování raket věděl, že se nejedná o jadernou hrozbu.

Putin varoval, že mohou následovat další testy raket, v závislosti na chování Západu, což bylo patrně narážkou na výzvy některých evropských politiků, aby poslali své vojáky na Ukrajinu.

Tyto události ukazují, že přechodné období mezi dvěma prezidenty v USA je mimořádně riskantní a hrozí zásadní zvýšení napětí. 

Témata:  Vladimír Putin,  válka na Ukrajině