Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Putin opět vyhrožuje Západu: Pokud povolíte Ukrajině použít zbraně proti nám, bude to mít následky

Vladimír Putin
Vladimír Putin
Foto: kremlin.ru

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý varoval, že pokud západní státy povolí Ukrajině použít jejich zbraně k útokům na ruském území, bude to mít vážné následky. "Tato neustálá eskalace může mít vážné následky," řekl Putin během návštěvy Uzbekistánu, uvedla agentura AFP.

"Evropské státy, zejména ty menší, by si měly být vědomy toho, s čím si zahrávají. Měly by si uvědomit, co může znamenat útok na Rusko, zvláště pokud mají malá a hustě osídlená území," varoval Putin.

Putin také kritizoval západní novináře za to, že neinformují o ostřelování ruského pohraničního města Belgorod a dalších přilehlých oblastí.

"Každý mluví jen o tom, že Rusko otevřelo novou frontu a útočí na Charkov, ale ani slovo o tom, co to způsobilo," uvedl Putin, a dodal, že Ukrajina si tuto situaci "způsobila sama" a "sklízí plody své činnosti."

Ruský prezident rovněž varoval, že "to samé se může stát, pokud se použijí vysoce přesné zbraně dlouhého doletu." Toto prohlášení učinil v reakci na otázku novináře ohledně diskusí o možnosti, že ukrajinské ozbrojené síly použijí západní zbraně dlouhého doletu k útokům na ruské území.

Šéf diplomacie EU Josep Borrell v úterý požádal členské země, aby vyvážily obavy z eskalace konfliktu s potřebou Ukrajiny bránit se. Kyjev má podle něj právo použít západní zbraně k zasahování cílů v Rusku. Informuje agentura AFP.

"Podle válečného práva je to naprosto možné a není to v rozporu... Mohl bych se revanšovat nebo bych mohl bojovat proti tomu, kdo proti mně bojuje ze svého území. Musíte najít rovnováhu mezi rizikem eskalace a potřebou Ukrajinců bránit se, " řekl Borrell na začátku schůzky ministrů obrany členských zemí EU v Bruselu.

Kyjev naléhá na své západní partnery, aby mu pomocí jejich zbraní dlouhého doletu umožnily zasahovat cíle v Rusku. Spojené státy a Německo jsou však proti tomu kvůli obavám, že by je to mohlo zatáhnout do přímého konfliktu s Moskvou.

Borrellova slova podpořili na jednání někteří ministři obrany. Nizozemsko nemá v tomto směru žádná omezení a doufá, že "ostatní země, které mají jiné postoje, to změní" , uvedla šéfka nizozemského resortu obrany Kajsa Ollongrenová. "Je docela možné, že musí zasahovat cíle i uvnitř Ruska. Můj názor je, že by se o tom nemělo diskutovat," dodala.

Estonský ministr obrany Hanno Pevkur doufá, že "všechny země, které mají tato aktiva, dají povolení Ukrajině" . Podle jeho slov "nemůže být normální, že Rusko útočí velmi hluboko na ukrajinské území a Ukrajinci bojují s jednou rukou za zády".

Západní země by měly přehodnotit omezení používání zbraní dodaná Ukrajině týkající se útoků na cíle na ruském území, protože negativně ovlivňují schopnost Ukrajiny bránit se. Prohlásil to i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, uvedla agentura AFP.

"(Omezení) svazují Ukrajincům jednu ruku za zády a výrazně jim ztěžují obranu," prohlásil Stoltenberg během setkání zástupců NATO v Bulharsku.

Ve stejném duchu se minulý týden vyjádřil i litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, podle něhož podporovatele Ukrajiny ovládá strach z Ruska, které by takový postup považovalo za eskalaci.

Témata:  válka na Ukrajině Vladimír Putin

Aktuálně se děje

15. června 2024 16:40

Scholz nepovažuje Putinovy mírové návrhy za věrohodné

Země skupiny G7 se na červnové schůzce nezabývaly řešením války na Ukrajině. Podle německého kancléře Olafa Scholze je totiž zřejmé, že ruský prezident Vladimir Putin nemyslí své mírové návrhy vážně. Na Scholzovo vyjádření upozornila agentura Reuters.

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy