Na Rudém náměstí v Moskvě za přítomnosti ruského prezidenta Vladimira Putina proběhla vojenská přehlídka k 77. výročí vítězství ve druhé světové válce. Tradiční oslavy, které se kromě metropole konají také v mnoha dalších městech po celém Rusku, ale letos stojí ve stínu ruské invaze na Ukrajinu z konce letošního února. Ruský prezident Vladimir Putin v projevu na přehlídce prohlásil, že obrana vlasti je nejposvátnější povinností - a za vlast nyní podle něj bojují ruská vojska v Donbasu. Ruskou invazi na Ukrajinu označil za jediné správné rozhodnutí a za reakci na postup západních zemí.
Kreml dříve odmítl, že by oslavy výročí byly vzhledem k válce na Ukrajině nevhodné. Vojenské přehlídky na Rudém náměstí se účastní na 11.000 lidí a 131 jednotek vojenské techniky, napsala agentura TASS. Kromě zástupů vojáků ve vyrovnaných řadách nesoucích ruské i sovětské vlajky se očekávají i tanky a další vojenská vozidla či obří mezikontinentální balistické rakety. Přítomni jsou i účastníci bojových akcí na ukrajinském Donbasu, kteří pojednou v nejnovějších obrněných transportérech (BTR).
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně oznámil, že Moskva kvůli špatnému počasí ruší leteckou část přehlídky. Ruské stíhačky při ní měly na obloze utvořit písmeno zet, které je symbolem ruské invaze na Ukrajinu, napsala agentura DPA.
Putin krátce po začátku promluvil z centrální tribuny. Přehlídky se osobně zúčastnil i ministr obrany Sergej Šojgu, jehož nezvykle střídmé vystupování na veřejnosti takřka od začátku války na Ukrajině vedlo k řadě spekulací o jeho zdravotním stavu. Programu na Rudém náměstí se naopak letos neúčastní žádní zahraniční státníci. Podle DPA se přísně zabezpečené a vojáky chráněné centrum Moskvy podobá nejvíc ze všeho pevnosti.
Rusko vždy usilovalo o vytvoření systému rovnoprávné bezpečnosti, Západ ale nevyslyšel ruské návrhy, a to svědčí o tom, že ve skutečnosti měli jiné plány, prohlásil Putin. Tvrdil také, že Kyjev chystal další kárnou operaci proti proruským separatistům na východě Ukrajiny, nezávislost jejichž jednostranně vyhlášených republik Moskva uznala těsně před začátkem svého vpádu na Ukrajinu.
NATO podle Putinova dnešního tvrzení začalo aktivně připravovat území u ruských hranic a rozvíjet tam vojenskou infrastrukturu. U hranic země vznikla bezprostřední hrozba, chystal se útok, a to i na anektovaný Krym, prohlásil ruský prezident. Rusko proto podle Putina na svou obranu proti agresi zasadilo preventivní úder.
"Otevřeně probíhala příprava na další kárnou operaci v Donbasu, ke vpádu na naše historická území, včetně Krymu. V Kyjevě zněla prohlášení o možném získání jaderných zbraní. Blok NATO začal aktivní vojenské přípravy na území v našem sousedství," vyložil Putin své vidění situace.
"Viděli jsme, jak se rozvíjí vojenská infrastruktura, jak začaly pracovat stovky zahraničních poradců, pravidelně přicházely dodávky nejmodernějších zbraní ze zemí NATO. Nebezpečí rostlo každým dnem. Rusko zasadilo preventivní úder agresi. Bylo to vynucené, včasné a jediné správné rozhodnutí. Rozhodnutí svrchované, silné a samostatné země," zdůraznil.
Severoatlantická aliance začala v reakci na ruskou anexi Krymu v roce 2014 posilovat bezpečnost svého východoevropského křídla, především států Pobaltí a Polska, jako nepodložená ale odmítá opakovaná ruská obviňování z toho, že by Ukrajinu plánovala využít k nějaké agresi vůči Ruské federaci.
Putin dnes také tvrdil, že Rusko vede se Západem válku o tradiční hodnoty. "Nikdy se nezřekneme lásky k vlasti, víry a tradičních hodnot, zvyků předků, úcty ke všem národům a kulturám. Ale na Západě se tyto tisícileté hodnoty, soudě podle všeho, rozhodli zrušit," prohlásil prezident země, jejíž vojáci se podle řady svědectví dopustili na Ukrajině brutálního násilí vůči civilistům.
Rusko na Putinův rozkaz napadlo Ukrajinu 24. února, čímž rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Válka, v níž ruské síly nejsou dosud příliš úspěšné, si podle odhadů už vyžádala desítky tisíc mrtvých, včetně vysokého počtu ukrajinských civilistů. Kyjev a Západ obviňují ruská vojska z válečných zločinů. Moskva to přes množství důkazů popírá a tvrdí, že neútočí na civilní cíle. Západní země, včetně USA a států Evropské unie, na Rusko uvalily tvrdé hospodářské sankce a stupňují svou vojenskou a další pomoc Ukrajině.
Putin na přehlídce také oznámil, že podepsal výnos o podpoře dětí vojáků, zabitých během "speciální vojenské operace", jak Moskva oficiálně označuje svou invazi do sousední země. Výnos podle ruské agentury TASS mimo jiné počítá s přijetím dětí zabitých vojáků na vysoké školy bez skládání zkoušek.
"Smrt každého našeho vojáka a důstojníka znamená hoře pro nás všechny a nenahraditelnou ztrátu pro příbuzné a blízké. Stát, regiony, podniky, společenské organizace udělají vše, aby tyto rodiny obklopily péči a pomohly jim. Zvláštní podporu poskytneme dětem zabitých a raněných bojových druhů. Prezidentský výnos o tom jsem dnes podepsal," řekl Putin. Není přitom jasné, jak vysoké ztráty ruská armáda od konce února vlastně utrpěla.
Ruské ministerstvo obrany naposledy oficiálně informovalo o ztrátách 25. března, kdy oznámilo smrt 1351 vojáků. Ukrajinský generální štáb dnes odhadl celkové ruské ztráty na 25.650 vojáků, 1145 tanků a 2764 dalších obrněných vozidel.
Témata: Vladimír Putin, válka na Ukrajině, Rusko
Související
23. listopadu 2024 9:50
22. listopadu 2024 20:13
22. listopadu 2024 12:28
22. listopadu 2024 10:00
21. listopadu 2024 19:33
20. listopadu 2024 11:31