Ruský prezident Vladimir Putin dnes v osmdesátiminutovém telefonickém rozhovoru se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a s německým kancléřem Olafem Scholzem řekl, že je Moskva připravena pokračovat v mírových rozhovorech s Kyjevem. S odvoláním na tiskovou službu Kremlu o tom informovala agentura TASS.
Zamrzlá jsou ovšem mírová jednání podle Putina nikoli kvůli Rusku, ale kvůli Ukrajině. Scholz a Macron požadovali po Putinovi okamžité příměří a stažení ruských vojsk z Ukrajiny, uvedl mluvčí německé vlády. TASS připomněl, že se v tomto třístranném formátu Putin, Macron a Scholz spojili poprvé od 12. března.
"Zvláštní pozornost se věnovala stavu jednání, která jsou zamrzlá kvůli Kyjevu," uvedl v prohlášení k telefonátu Kreml. "Vladimir Putin potvrdil otevřenost ruské strany k obnovení dialogu," dodal. Podle agentury TASS Putin také znovu varoval Západ před dodávkami těžkých zbraní na Ukrajinu, které by mohly podle něj situaci na Ukrajině destabilizovat.
Německý kancléř a francouzský prezident Putina podle mluvčího německé vlády vyzvali k okamžitému příměří na Ukrajině a stažení ruských vojsk. "Ruského prezidenta vyzvali k vážným přímým rozhovorům s ukrajinským prezidentem a diplomatickému řešení konfliktu," dodal mluvčí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v minulosti uvedl, že podle něj dává smysl jen přímé jednání s Putinem. To zopakoval i v rozhovoru poskytnutém v pátek nizozemské stanici NOS, které řekl, že nemá smysl hovořit s nikým jiným než s Putinem, protože ruský prezident vytvořil stát, ve kterém důležitá rozhodnutí přijímá pouze on.
Podle Elysejského paláce Macron a Scholz v telefonátu rovněž požadovali, aby Moskva osvobodila 2500 ukrajinských obránců oceláren Azovstal v Mariupolu, které Rusové zajali. Putin podle agentury DPA představitele Německa a Francie ujistil, že se se zajatci z Azovstalu zachází v souladu s mezinárodním humanitárním právem. Slíbil, že k nim získají přístup zástupci Mezinárodního výboru Červeného kříže.
Obšírně se podle Kremlu hovořilo také o potravinové bezpečnosti. Putin řekl, že Rusko je ochotno diskutovat o způsobech, jak umožnit Ukrajině vyvážet obilí z černomořských přístavů. Rusko a Ukrajina představují téměř třetinu celosvětových dodávek pšenice. Rusko je také klíčovým globálním vývozcem hnojiv a Ukrajina je významným vývozcem kukuřice a slunečnicového oleje.
"Rusko je připraveno pomoci najít možnosti pro neomezený vývoz obilí, včetně vývozu ukrajinského obilí z černomořských přístavů,“ uvedl Putin podle Kremlu. Macrona a Scholze také informoval, že Rusko je připraveno zvýšit svůj vývoz hnojiv a zemědělských produktů, pokud by proti němu byly zrušeny sankce. Tento požadavek ruský prezident v posledních dnech už vznesl v rozhovorech s italskými a rakouskými představiteli.
Ukrajina a západní země obvinily Rusko z vyvolání potravinové krize způsobené jeho invazí na Ukrajinu, která prudce zvýšila ceny obilí, kuchyňských olejů, paliv a hnojiv. Rusko ze situace viní západní sankce proti němu a zaminování ukrajinských přístavů ze strany Kyjeva.
V ukrajinských přístavech podle Kyjeva čeká 22 milionů tun obilí na vývoz do zahraničí. Ukrajinský prezident Zelenskyj dnes v telefonátu s britským premiérem Borisem Johnsonem vyzval k boji proti ruské blokádě a jí způsobené potravinové krizi. Už dříve řekl, že Rusové ukrajinské obilí kradou.
Témata: Vladimír Putin, válka na Ukrajině
Související
23. listopadu 2024 9:50
22. listopadu 2024 20:13
22. listopadu 2024 12:28
22. listopadu 2024 10:00
21. listopadu 2024 19:33
20. listopadu 2024 11:31