reklama

"To, co se stalo po Putinově projevu, je podle všeho řetězovou reakcí stávajícího mocenského systému na překvapivé prezidentovy nápady," napsal ruský deník Kommersant k nečekané rezignaci premiéra Dmitrije Medveděva, kterou sám šéf vlády odůvodnil tím, že ji s ohledem na Putinem navrhované změny základního zákona pokládá za správnou. Podle Kommersantu není důvod věřit, že Putin své plány v dlouhém předstihu konzultoval s jinými členy mocenského aparátu. "Jen nás svolali a doslova nám to jen oznámili," cituje ruský internetový portál The Bell jednoho z ministrů.

The Bell také napsal, že Putinem navrhované změny ústavy jsou největšími za 27 let její existence. Rozšířily by pravomoci parlamentu, oslabily prezidentský úřad nebo v mocenském systému výrazně posílily Státní radu, která nyní působí jen jako poradní orgán prezidenta a zasedají v ní představitelé ruských regionů. Putin o ní ve středečním projevu o stavu země řekl, že zajišťuje nejefektivnější posouzení "nejvýznamnějších otázek pro občany a zemi" a přislíbil, že nově upraví její pravomoci.

Podle listu Kommersant mohou Putinovy návrhy znamenat konec systému "superprezidenta".

Ruská politoložka Taťjana Stanová Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda řekla, že Putinovým cílem je připravit zemi na návrat "tandemové demokracie" a že se chystá na odchod z prezidentské funkce. Podle ní počítá s tím, že se ujme vedení právě Státní rady, která bude v nové mocenské struktuře nadřazená jak prezidentovi, tak oběma komorám ruského parlamentu.

Podle bývalého ruského premiéra a nyní opozičního politika Michaila Kasjanova je hlavním poselstvím Putinova středečního projevu to, že nikam neodchází a jen to kamufluje údajným posílením obou komor parlamentu. "Začínají vtloukat Rusům do hlavy, že vše se mění k lepšímu, že se bude více diskutovat o složení vlády," tvrdí Kasjanov.

Podle Stanové transformaci mocenských poměrů usnadní odchod Medveděva, kterým už byla otrávena jak veřejnost, tak politická elita. Nězavisimaja Gazeta připomíná, že dvě třetiny Rusů k němu nemají důvěru a nehodnotí jeho působení v čele vlády dobře.

Mezi ruskými politology se mluví o tom, že v Rusku by se mohl opakovat kazašský scénář a že se Putin po odchodu z Kremlu v roce 2024 postaví do čela Státní rady, odkud bude dohlížet na to, aby se jeho nástupce v prezidentské funkci nestal příliš nezávislým.

Podle deníku Nězavisimaja Gazeta by mohl nový premiér Michail Mišustin dostat šanci stát se v budoucnu novým ruským prezidentem.

"Všechny věci, které se nyní dějí, jsou kroky směřující k tomu, aby se Putin udržel u moci na neurčitou dobu," myslí si bývalý starosta Jekatěrinburgu, opoziční politik Jevgenij Rojzman.