Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Raketa Orešnik nejde zastavit, spouštíme sériovou výrobu, ohlásil Putin

Vladimir Putin, prezident Ruské federace
Vladimir Putin, prezident Ruské federace
Foto: kremlin.ru

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že země bude pokračovat v testování hypersonické rakety Orešnik, která byla nedávno použita při útoku na Ukrajinu, a plánuje zahájit její sériovou výrobu. Tato raketa, podle jeho slov, není schopná být zasažena protivníkovými obrannými systémy.

„Dodám, že na světě dnes neexistuje žádný prostředek, který by takovou raketu dokázal zachytit,“ prohlásil podle CNN Putin. „A znovu zdůrazňuji, že budeme pokračovat v testování tohoto nejnovějšího systému. Je nezbytné zahájit jeho sériovou výrobu.“

Hypersonická raketa Orešnik je součástí širší strategie Moskvy, která se snaží ukázat vojenskou technologickou převahu. Podle ruského vedení má tato raketa schopnosti, jež představují zásadní výzvu pro současné obranné systémy, včetně těch, které používá Ukrajina a její západní spojenci.

Hypersonická raketa Orešnik je zbraň vyvinutá Ruskem jako součást jeho pokročilého vojenského arzenálu. Tyto rakety jsou schopné létat rychlostí více než pětkrát rychleji než zvuk (Mach 5) a využívají hypersonických technologií pro dosažení vysoké rychlosti a manévrovatelnosti.

Putin dnes ve svém projevu na státní televizi také varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

„Považujeme za oprávněné použít naše zbraně proti vojenským zařízením těch zemí, které umožňují použití svých zbraní proti našim zařízením,“ uvedl ruský prezident. Dodal, že pokud dojde k eskalaci agresivních kroků, Rusko odpoví stejnou razancí.

Putin dále tvrdil, že ukrajinské útoky západními zbraněmi proti ruskému území selhaly díky efektivnímu fungování ruské protivzdušné obrany. „Naše protivzdušná obrana většinu raket zneškodnila,“ prohlásil. Podle něj tyto útoky „nezmění výsledek speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá svou invazi na Ukrajinu.

Ukrajina dostala povolení k použití amerických raket dlouhého doletu teprve nedávno, což je podle analytiků významným posunem ve vojenské podpoře Západu.

Putin také oznámil, že Rusko nasadilo novou raketu středního doletu s názvem Orešnik (Líska). „Šlo o test v bojových podmínkách, při kterém tato raketa zasáhla ukrajinské vojenské zařízení,“ řekl.

Orešnik je navržena tak, aby překonala tradiční obranné systémy, jako jsou systémy protivzdušné obrany a protiraketové obrany, což jí umožňuje zasáhnout cíle s vysokou přesností a při nízké pravděpodobnosti interceptu.

Raketa Orešnik je pravděpodobně určena k útokům na strategické cíle, jako jsou letiště, námořní základny nebo jiné vojenské infrastruktury. Tyto rakety mohou být vybaveny různými hlavicemi včetně konvenčních, jaderných nebo jiných typů hlavic, což zvyšuje jejich schopnosti v rámci různých vojenských operací.

Vývoj a nasazení hypersonických technologií jako je Oreshnik jsou součástí širšího vojenského programu Ruska, který zahrnuje také další hypersonické zbraně, jako je např. raketa Avangard, a má za cíl zlepšit ruské schopnosti proti západním protivzdušným a protiraketovým systémům. 

Témata:  válka na Ukrajině Vladimír Putin

Související

Aktuálně se děje

24. května 2025 21:50

24. května 2025 12:07

Počasí překonává obavy meteorologů. Čas na nápravu se krátí, letošní rok už je ale odepsaný

Rok 2025 se zatím zapisuje do historie jako nejteplejší vůbec, s teplotami o 1,7 °C vyššími než v předindustriální éře. Mnozí klimatologové očekávali, že přechod k přirozenému ochlazovacímu jevu La Niña přinese alespoň mírné zmírnění globálního oteplování. To se však nestalo a letošní počasí tak může být extrémní. Aktuální data naznačují, že lidská činnost a oteplování oceánů nyní převažují nad přirozenými klimatickými cykly.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Cvrčci

Jak lidé podléhají hoaxům? Bouří se proti hmyzu, i když je realita úplně jiná

Odmítání konzumace hmyzu se v posledních letech proměnilo v jeden z nejsilnějších kulturních symbolů pravicového odporu proti Evropské unii, ekologickým politikám i domnělé nadvládě globálních elit. Výrok „Nebudu jíst brouky!“ už dávno není jen nevinný vtip, ale heslo, kterým se vyjadřuje hluboký nesouhlas s představou světa, jak jej podle některých názorů formují organizace jako Světové ekonomické fórum nebo Evropská komise. Vizuální a emocionální síla tohoto narativu nachází odezvu v řadě evropských zemí, ať už jde o billboardy krajně pravicových stran, či projevy konzervativních politiků v národních parlamentech.