Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Raketa Orešnik nejde zastavit, spouštíme sériovou výrobu, ohlásil Putin

Vladimir Putin, prezident Ruské federace
Vladimir Putin, prezident Ruské federace
Foto: kremlin.ru

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že země bude pokračovat v testování hypersonické rakety Orešnik, která byla nedávno použita při útoku na Ukrajinu, a plánuje zahájit její sériovou výrobu. Tato raketa, podle jeho slov, není schopná být zasažena protivníkovými obrannými systémy.

„Dodám, že na světě dnes neexistuje žádný prostředek, který by takovou raketu dokázal zachytit,“ prohlásil podle CNN Putin. „A znovu zdůrazňuji, že budeme pokračovat v testování tohoto nejnovějšího systému. Je nezbytné zahájit jeho sériovou výrobu.“

Hypersonická raketa Orešnik je součástí širší strategie Moskvy, která se snaží ukázat vojenskou technologickou převahu. Podle ruského vedení má tato raketa schopnosti, jež představují zásadní výzvu pro současné obranné systémy, včetně těch, které používá Ukrajina a její západní spojenci.

Hypersonická raketa Orešnik je zbraň vyvinutá Ruskem jako součást jeho pokročilého vojenského arzenálu. Tyto rakety jsou schopné létat rychlostí více než pětkrát rychleji než zvuk (Mach 5) a využívají hypersonických technologií pro dosažení vysoké rychlosti a manévrovatelnosti.

Putin dnes ve svém projevu na státní televizi také varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

„Považujeme za oprávněné použít naše zbraně proti vojenským zařízením těch zemí, které umožňují použití svých zbraní proti našim zařízením,“ uvedl ruský prezident. Dodal, že pokud dojde k eskalaci agresivních kroků, Rusko odpoví stejnou razancí.

Putin dále tvrdil, že ukrajinské útoky západními zbraněmi proti ruskému území selhaly díky efektivnímu fungování ruské protivzdušné obrany. „Naše protivzdušná obrana většinu raket zneškodnila,“ prohlásil. Podle něj tyto útoky „nezmění výsledek speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá svou invazi na Ukrajinu.

Ukrajina dostala povolení k použití amerických raket dlouhého doletu teprve nedávno, což je podle analytiků významným posunem ve vojenské podpoře Západu.

Putin také oznámil, že Rusko nasadilo novou raketu středního doletu s názvem Orešnik (Líska). „Šlo o test v bojových podmínkách, při kterém tato raketa zasáhla ukrajinské vojenské zařízení,“ řekl.

Orešnik je navržena tak, aby překonala tradiční obranné systémy, jako jsou systémy protivzdušné obrany a protiraketové obrany, což jí umožňuje zasáhnout cíle s vysokou přesností a při nízké pravděpodobnosti interceptu.

Raketa Orešnik je pravděpodobně určena k útokům na strategické cíle, jako jsou letiště, námořní základny nebo jiné vojenské infrastruktury. Tyto rakety mohou být vybaveny různými hlavicemi včetně konvenčních, jaderných nebo jiných typů hlavic, což zvyšuje jejich schopnosti v rámci různých vojenských operací.

Vývoj a nasazení hypersonických technologií jako je Oreshnik jsou součástí širšího vojenského programu Ruska, který zahrnuje také další hypersonické zbraně, jako je např. raketa Avangard, a má za cíl zlepšit ruské schopnosti proti západním protivzdušným a protiraketovým systémům. 

Témata:  válka na Ukrajině Vladimír Putin

Související

Aktuálně se děje

9. července 2025 22:00

Tajemství vzkazu od Jiřiny Bohdalové. Až se Miloš Zeman začervenal

Jiřina Bohdalová se nadále zotavuje z červnové operace srdce, takže dokonce vynechává letošní ročník karlovarského filmového festivalu. Jednou věcí si ale může být jistá. Kamarádi na ni myslí. Například exprezident Miloš Zeman. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Uprchlíci, ilustrační fotografie.

Komentář

Evropa před rozhodnutím: Buď s migrací bojovat, nebo se nechat zahltit. Necháme pašeráky fungovat?

Itálie ztrácí mladé a vzdělané obyvatele, zatímco čelí sílícímu přílivu migrantů z Afriky a Asie. Demografická krize ohrožuje nejen její vlastní stabilitu, ale narušuje i soudržnost celé Evropské unie. Unijní státy nejsou ochotné sdílet odpovědnost, a přitom nedokáží zformulovat ani jednotný postoj vůči zemím, které místo spolupráce s Evropou tolerují nebo přímo podporují pašeráctví. Pokud Evropa nezasáhne rázně a koordinovaně, zůstane rukojmím vnějších krizí a vlastní nerozhodnosti.