Jak s výsledkem Konference o budoucnosti Evropy naloží, bude nyní zejména na vládách členských zemí, které se většinou k zásadním institucionálním změnám stavějí spíše skepticky. Podstatná část následné diskuse připadne na české předsednictví EU.

Velká celounijní debata vzešla loni zejména z podnětu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, jehož země evropskou sedmadvacítku vede nyní. Do akce, která se kvůli covidové pandemii z původně plánovaných dvou let smrskla na necelý rok, přinesly prostřednictvím národních panelů i plenárních zasedání své podněty stovky lidí ze všech členských zemí.

"Doufáme, že naše návrhy budou projednány a sen se změní ve skutečnost," prohlásila během dnešního závěrečného plenárního zasedání sedmnáctiletá francouzská studentka Camille Girardová, jedna z nejmladších účastnic konference.

Doporučení se týkají řady tematických oblastí od ekologie a sociální spravedlnosti přes migraci, hodnoty a bezpečnost až po vzdělání a zdravotnictví. Lidé se v mnoha případech vyslovili pro posílení pravomocí EU, například u společné zdravotní politiky v reakci na covidovou pandemii. V době zásadně poznamenané ruskou agresí na Ukrajině chtějí také vytvořit jednotnou evropskou armádu. Řada podnětů se týká důslednějšího plnění klimatických cílů, konference navrhuje například zákaz nerecyklovatelných plastů či větší podporu ekologické dopravy.

Kapitolou, v níž mají členské státy a europoslanci dlouhodobě odlišné názory, je možná změna fungování evropských institucí. Obyvatelé EU v dnes schválené závěrečné zprávě navrhují, aby byla část europoslanců volena přímo v jednotlivých zemích jako dosud a část na mezinárodních kandidátních listinách. Chtějí také přímou volbu předsedy komise nebo systém, v němž budou předem známi kandidáti na tento post. Prosazují i zrušení nutné jednomyslnosti v klíčových hlasováních členských států.

Podle českého náměstka ministra pro evropské záležitosti Marka Havrdy se v červenci začínající české předsednictví chystá výsledky debaty probrat v Radě EU, tedy orgánu reprezentujícím vlády členských zemí. Nejdříve však dnešní zprávu analyzují zástupci všech unijních institucí.

"Na základě této analýzy iniciujeme následné debaty v radě," prohlásil dnes Havrda. Dodal přitom, že členské země budou respektovat zásadu, podle nichž se na evropskou úroveň nepřesouvá více pravomocí, než je nutné.

Řada europoslanců přijetí zprávy s doporučeními uvítala a chce pracovat na jejich převedení do praxe. Někteří zástupci členských zemí naproti tomu již dali najevo, že nejsou příliš nakloněni zasahování do unijních smluv, které by kvůli mnoha návrhům bylo nezbytné měnit.