Rozhodující týden pro Ukrajinu: Trump tlačí na mír, chce konec války výměnou za Krym

Zpráva přichází v době, kdy deník Wall Street Journal informoval o utajeném návrhu, který USA předložily Moskvě. Ten údajně zahrnuje uznání ruské anexe Krymu a závazek, že Ukrajina se nikdy nestane členem NATO. Tato informace vyvolala v Kyjevě zděšení a podle poslance Oleksandra Merežka by oficiální uznání Krymu jako ruského znamenalo „obrovský skandál“ a historickou chybu větší než Mnichov 1938.

Zatímco Trump podle webu Kyiv Independent prohlašuje, že v jednáních s oběma stranami dosáhl „velmi dobrých výsledků“ a chystá se během tří dnů zveřejnit další detaily, prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina se chystá na důležitá jednání s americkými, britskými a francouzskými představiteli v Londýně, která se uskuteční 23. dubna.

Zelenskyj po telefonátu s britským premiérem Keirem Starmerem uvedl, že Kyjev je připraven jednat „co nejkonstruktivněji“ ve snaze dosáhnout „nepodmíněného příměří“. Jedním z bodů amerického návrhu má být také vytvoření neutrální zóny v okolí jaderné elektrárny Záporoží, která by byla možná pod americkou správou.

Trumpovo ultimátum přichází v době, kdy vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem zažívají citelný útlum. Po únorovém konfliktu mezi Zelenským a Trumpem v Oválné pracovně dočasně Spojené státy přerušily vojenskou pomoc a zpravodajskou spolupráci s Ukrajinou. Přestože byla pomoc částečně obnovena, tlak ze strany USA trvá.

Na bojišti mezitím ruské jednotky zahájily novou jarní ofenzivu na několika frontách, ale jejich postup je omezený. Podle ukrajinského generála Oleksandra Syrského pokračují intenzivní boje v Sumské oblasti i na území Ruska poblíž hranic. Frontová linie však zůstává v posledních týdnech víceméně statická.

Podle některých analytiků hrozí, že pokud Spojené státy znovu zastaví vojenskou pomoc, Evropa nebude schopna výpadek plně nahradit. Přesto se evropské země snaží zvýšit svou obrannou výrobu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že Putinovy „imperialistické ambice“ nemají hranice a mohou se brzy obrátit proti samotné Evropě.

Britský premiér Starmer i francouzský prezident Emmanuel Macron v březnu během návštěvy Kyjeva prohlásili, že jejich země budou stát za Ukrajinou „tak dlouho, jak bude třeba“. Evropské vlády se v posledních týdnech intenzivně radí o bezpečnostních zárukách, které by mohly Ukrajině poskytnout.

Na otázku, co si Ukrajina myslí o americkém mírovém úsilí, zaznívá jednoznačné stanovisko. Kyjev odmítá jakékoli další územní ztráty a požaduje mezinárodní záruky, že Rusko příměří neporuší. Dalším požadavkem je návrat unesených civilistů včetně dětí. I přes americký návrh na 30denní příměří, se kterým Ukrajina souhlasila, Rusko své útoky dál zintenzivňuje.

Papež František, který zemřel právě na Velikonoční pondělí, sice krátce před smrtí vyzval k velikonočnímu příměří, ale podle ukrajinských jednotek na frontě k žádnému klidu zbraní nedošlo. Boje pokračovaly naplno.

Západní diplomaté varují před unáhleným mírem, který by mohl mít katastrofální důsledky pro mezinárodní právo. Pokud Spojené státy skutečně přistoupí na uznání Krymu jako ruského, může to vytvořit nebezpečný precedens pro další autoritářské státy, které by se pokusily násilně měnit hranice.

Ukrajina tak vstupuje do rozhodujícího týdne nejen s nejistotou na bojišti, ale i pod nebývalým diplomatickým tlakem. A zatímco Trump slibuje dohodu, kterou svět ještě neviděl, mnozí se ptají: za jakou cenu? 

Témata:  válka na Ukrajině,  Vladimír Putin,  Donald Trump