Důvodem je podle něj fakt, že ukrajinští farmáři, kteří produkují značné množství pšenice pro světový trh, nyní bojují proti ruským jednotkám. Už tak vysoké ceny potravin podle něj dále prudce rostou.

WFP před ruským útokem na Ukrajinu poskytovala jídlo 125 milionům lidí na celém světě, píše agentura AP. Podle Beasleyho musela tato agentura OSN kvůli rostoucím nákladům na potraviny, pohonné hmoty a dopravu začít snižovat příděly. Například osmi milionům obyvatel válkou zbídačeného Jemenu bylo třeba snížit příděl potravin o 50 procent, uvedl šéf WFP.

Válka na Ukrajině má podle něj obrovské dopady nejen na její obyvatele, ale také devastuje země jako Egypt, který běžně získává 85 procent obilí z Ukrajiny, nebo Libanon, jenž v roce 2020 získal 81 procent obilí z východoevropské země. Ukrajina a Rusko produkují 30 procent světových zásob pšenice, 20 procent kukuřice a 75 až 80 procent slunečnicového oleje. Světový potravinový program nakupuje 50 procent obilí z Ukrajiny, dodal Beasley.

Boje na Ukrajině podle něj zvýší měsíční výdaje WFP o 71 milionů dolarů (přes 1,56 miliardy korun) kvůli rostoucím nákladům na potraviny, pohonné hmoty a dopravu. Ročně to bude více o 850 milionů dolarů, což znamená, že organizace bude moci poskytnout potraviny o čtyři miliony menšímu počtu lidí. Beasley zároveň uvedl, že Světový potravinový program nyní zásobuje potravinami asi milion lidí na Ukrajině a jejich počet se bude zvyšovat.

Pozornost na Ukrajinu by neměla vést mezinárodní společenství k zanedbávání Afriky a Blízkého východu, protože jinak nastane "masivní migrace" do Evropy, varoval Beasley. "Pokud ukončíme konflikt a budeme řešit potřeby, můžeme se vyhnout hladomoru, destabilizaci národů a hromadné migraci," řekl.

Náměstkyně šéfa americké diplomacie Wendy Shermanová prohlásila, že ruská invaze je zodpovědná za narušení globální potravinové bezpečnosti, poznamenala AP. "Rusko bombardovalo nejméně tři civilní lodě přepravující zboží z černomořských přístavů do zbytku světa, včetně jednoho (plavidla) pronajatého zemědělskou společností. Ruské námořnictvo blokuje přístup do ukrajinských přístavů, čímž v podstatě přerušuje vývoz obilí," uvedla Shermanová.

Ruské síly dále obvinila, že údajně brání přibližně 94 lodím s potravinami určenými pro světový trh, aby propluly do Středozemního moře. Mnoho lodních společností podle ní váhá s vysláním plavidel do Černého moře, a to i do ruských přístavů.

Vzhledem k tomu, že Rusko "dusí ukrajinský vývoz", ceny potravin prudce rostou, přičemž ceny pšenice se letos zatím zvýšily o 20 až 50 procent, řekla Shermanová. Obává se zejména o dopad na země jako je Libanon, Pákistán, Libye, Tunisko, Jemen nebo Maroko, které do značné míry spoléhají na ukrajinský dovoz.

Ruský vyslanec v OSN Vasilij Něbenzja obvinění odmítl a uvedl, že ruská armáda nepředstavuje "žádnou hrozbu" pro civilní plavby. Rusko zřídilo humanitární koridor o délce 80 námořních mil, aby umožnilo zahraničním plavidlům opouštět ukrajinské přístavy, tvrdí ruský diplomat.

"Skutečné důvody, proč světový trh s potravinami čelí vážným turbulencím v žádném případě nespočívají v jednání Ruska, (ale) spíše v bezuzdné sankční hysterii, kterou Západ rozpoutal proti Rusku," uvedl Něbenzja. Zrušení sankcí je podle něj jediný způsob, jak stabilizovat mezinárodní zemědělské a potravinářské trhy, píše AP.

"Sankce nebrání tomu, aby obilí opustilo ukrajinské přístavy. Válka (ruského prezidenta Vladimira) Putina ano. A sankce ze strany USA nebo našich spojenců a partnerů se nevztahují na vývoz potravin a zemědělských produktů z Ruska," reagovala Shermanová.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.