List Kommersant připomněl, že vláda sestavila seznam nepřátelských zemí na základě prezidentského dekretu "O aplikaci protiopatření na nepřátelské akce jiných států". Tento dokument podepsal Vladimir Putin 23. dubna v době nových diplomatických konfliktů.

V dnes zveřejněném vládním nařízení se uvádí, že seznam obsahuje státy, které "provádějí nepřátelské akce proti Ruské federaci, proti občanům RF nebo proti ruským právnickým osobám". Stanovují se přitom limity pro počty osob, které se nacházejí na území Ruské federace a s nimiž mohou diplomatická zastoupení, konzulární úřady, státní orgány a instituce zemí uvedených v seznamu uzavírat pracovní smlouvy. V přiložené tabulce je u Spojených států nula a u České republiky číslice 19.

Česko-ruská roztržka začala po oznámení Prahy ze 17. dubna, že z výbuchů v muničním skladě ve Vrběticích v roce 2014 jsou důvodně podezřelí agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Česko a Rusko si následně vzájemně vypověděly desítky diplomatů a česká vláda vyřadila ruskou společnost Rosatom z tendru na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany.

Obvinění související s vrbětickými explozemi Moskva odmítá a ruští představitelé je opakovaně označují za bezdůvodná, rozporuplná, nezodpovědná či provokativní.

TASS připomněl, že USA v posledních letech opakovaně zaváděly sankce vůči Rusku, naposledy v polovině letošního dubna. Kreml také velmi podráždilo, když prezident Joe Biden v rozhovoru, který v polovině března odvysílala televize ABC News, přisvědčil na otázku, zda pokládá Putina za "zabijáka", a prohlásil, že Rusko "zaplatí" za údajné vměšování do amerických voleb.