Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusko: Pokud budou na Ukrajinu vysláni francouzští vojáci, přijmeme odvetná opatření

Rusko, Kreml
Rusko, Kreml
Foto: Pixabay

Pokud budou na Ukrajinu vysláni francouzští vojáci, Rusko přijme odvetná opatření nejen na politické úrovni. Ve středu to uvedl Arťom Studennikov, vedoucí sekce pro Evropu na ruském ministerstvu zahraničních věcí, citovaný ruskou tiskovou agenturou RIA.

Studennikov nespecifikoval, jaká opatření Rusko přijme, ale uvedl, že Moskva před nimi varovala Paříž. Dodal, že vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu zvýší riziko střetu dvou jaderných mocností. Francouzská armáda se zároveň "stane legitimním cílem" pro ruskou armádu.

Ruský diplomat také podotkl, že i když "stále bojovnější rétorika" francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nenachází širokou podporu mezi spojenci v EU a NATO a odmítá ji i většina Francouzů, Moskva nemůže taková prohlášení ignorovat.

Studennikov však vyjádřil naději, že ve vládnoucích kruzích Francie převládne "ne-li zdravý rozum, tak alespoň pud sebezáchovy". "Tak či onak, jsme připraveni na jakýkoli vývoj událostí," uzavřel Studennikov.

Prezident Macron začátkem května v rozhovoru pro týdeník The Economist uvedl, že nevylučuje možnost vyslání vojáků na Ukrajinu, pokud Rusko prolomí frontovou linii a pokud takový požadavek přijde z Kyjeva. Podle něj s tímto přístupem souhlasilo "mnoho zemí EU".

Kreml označil tyto úvahy za bezprecedentní eskalaci napětí, která vyžaduje pozornost i přijetí opatření. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova Evropa vnímá, že poměry na frontě se změnily a mohou pro Ukrajinu skončit kolapsem, a proto situaci záměrně eskalují.

"V případě, že by Rusové prolomili frontovou linii a pokud by existovala ukrajinská žádost - což momentálně není na stole - měli bychom si legitimně tuto otázku položit," uvedl Macron, který podobný postoj vyjádřil již několikrát.

V únoru francouzský prezident vyvolal kontroverze svými slovy, když prohlásil, že západní spojenci by neměli vylučovat vyslání vojáků na Ukrajinu. V březnu pak v rozhovoru s deníkem Le Parisien naznačil, že Francie by mohla být nucena vést pozemní operace na Ukrajině, aby čelila ruským silám, a že je připravena na všechny scénáře.

"Nepřipustit to a priori znamená ignorovat lekce posledních dvou let," zdůraznil Macron v současném rozhovoru. Podle něj státy NATO nejprve vylučovaly vyslání tanků a letadel na Ukrajinu, ale nakonec změnily názor, aby pomohly zemi napadené Ruskem.

Macron v dřívějším rozhovoru pro deník Le Parisien uvedl, že se obává, že na Ukrajině bude možná "v určitém okamžiku" zapotřebí provést pozemní operace zaměřené proti ruským silám. Iniciativu se však probrat nechystá.

"Možná v určitém okamžiku - nechci to, nepřeberu iniciativu - budeme muset provést pozemní operace, ať už budou jakékoli, abychom čelili ruským silám," uvedl Macron v rozhovoru pro francouzský deník. "Síla Francie spočívá v tom, že to dokážeme," dodal francouzský prezident s tím, že jeho země se připravuje na "všechny scénáře".

Macron hypoteticky nevyloučil vyslání západních vojáků na Ukrajinu, což vyvolalo odpor u ostatních evropských lídrů. Později svůj výrok vysvětlil tím, že to neznamená úvahu o nasazení jednotek v blízké budoucnosti, ale že tím otevírá debatu o možnostech další podpory Kyjeva.

Po konferenci o pomoci Ukrajině v Paříži Macron nevyloučil možnost vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu a uvedl, že jsou otevřeny všechny možnosti, aby se zabránilo tomu, aby Rusko vyhrálo tuto válku.

"Na oficiálním nasazení pozemních jednotek v současnosti nepanuje shoda," uvedl francouzský lídr. K dosažení toho, aby Rusko nemohlo zvítězit v útočné válce na Ukrajině, však není nic vyloučeno, dodal. Odmítl upřesnit, které země zvažují vyslání vojáků. Macron také zdůraznil, že v této věci upřednostňuje zachování "strategické nejednoznačnosti".

Na setkání, kterého se zúčastnilo přes 20 hlav států a vlád, nedošlo k shodě ohledně případného vyslání vojáků západních zemí, nicméně Macron zdůraznil, že v budoucnosti nelze vyloučit žádnou možnost.

Každá země by měla mít podle něj svrchované právo rozhodnout o svém postoji. Macron odmítl uvést, které země zvažují vyslání vojáků a zdůraznil, že preferuje strategickou nejednoznačnost v této otázce.

 
 

Témata:  válka na Ukrajině Rusko Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

18. června 2024 17:36

17. června 2024 18:30

Univerzita nesouhlasí s odložením případu střelby na FF UK

Univerzita Karlova (UK) v pondělí podá stížnost proti policejnímu usnesení o odložení případu tragického prosincového útoku v budově Filozofické fakulty. Při střelbě zemřelo 14 lidí.

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruští vojáci uřízli hlavu ukrajinskému vojákovi, tvrdí Kyjev

Ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin obvinil ruské invazní jednotky, že v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny uřízly hlavu ukrajinskému vojákovi. Podle Kostina dostali ruští vojáci ve Volnovašském okrese od svých velitelů rozkaz, aby ukrajinské vojáky nezajímali, ale brutálně je zabili. Moskva se k těmto obviněním nevyjádřila.