Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusko přemístilo kritika Kara-Murzu, nikdo neví kam

Ruský opoziční aktivista Vladimir Kara-Murza.
Ruský opoziční aktivista Vladimir Kara-Murza.
Foto: Wikimedia Commons

Vězněný kritik Kremlu, Vladimir Kara-Murza, byl přemístěn z věznice v Omsku na neznámé místo, jak ve středu oznámila ruská vězeňská služba FSIN. Nepřesnění místa vzbuzuje spekulace o možné výměně vězňů se Západem. Uvedla to agentura Reuters.

V posledních dnech zmizelo z ruských věznic několik disidentů a lidí odsouzených za odpor proti válce na Ukrajině. Podle lidskoprávních aktivistů to může naznačovat, že Moskva připravuje rozsáhlou výměnu vězňů se Západem. Patří mezi ně i bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan.

Přesuny vězňů mezi ruskými věznicemi nejsou pravidelně oznamovány, což znamená, že rodina a právníci mohou ztratit kontakt s vězněnými na několik týdnů.

Kara-Murza, odsouzený na 25 let za údajnou vlastizradu, je nejpřísněji potrestaným kritikem Kremlu v současném Rusku. Kara-Murza tvrdí, že je to trest za jeho odpor vůči Putinovi.

Proslavil se jako novinář a i z vězeňské cely psal sloupky pro deník The Washington Post, za které získal letos Pulitzerovu cenu.

Trpí nervovým onemocněním zvaným polyneuropatie, které je pravděpodobně důsledkem dvou otrav spáchaných agenty ruských tajných služeb. Začátkem července byl převezen do nemocnice, ale jeho právníkům byl opakovaně odepřen přístup. Jeden z právníků ho mohl navštívit až po šesti dnech hospitalizace.

Obavy o osud Kara-Murzy se zvýšily v polovině února, kdy ve vězeňském táboře za polárním kruhem zemřel jiný kritik Kremlu, Alexej Navalnyj.
 
 

Témata:  Vladimir Kara-Murza

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.