Rusko tak reaguje na sankce, které přijala Evropská unie v říjnu proti dvěma ruským občanům a jedné organizaci. Podle Moskvy sankce inicioval Berlín, když obvinil Rusko ze zapojení do hackerského útoku na německý parlament v roce 2015.
Rusko již v květnu odmítlo, že by stálo za útocích na Spolkový sněm, při nichž se do nepovolaných rukou mimo jiné dostala i elektronická korespondence německé kancléřky Angely Merkelové.
V říjnu uvalila Evropská unie sankce na šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Igora Kosťukova, který je podle ní za útok spoluodpovědný, a na Dmitrije Badina. Toho viní z provedení operace. Na černé listině ocitlo také takzvané Centrum 85, což je útvar GRU údajně pověřený útokem.
Jména německých představitelů, kteří byli přidáni na sankční seznam, ruské ministerstvo zahraničí neuvedlo. V prohlášení podotklo, že Rusko se několikrát obracelo na německé spolupracovníky rozvědek a nabízelo jim společné odborné konzultace s cílem odhalit původ útoku, tato nabídka se však údajně nesetkala s odezvou.
