V posledních desetiletích se naděje dožití v evropských zemích zvyšovala. Od 60. let v západní Evropě rostla každé desetiletí i o dva roky, v posledních dekádách se ale růst zpomaloval. Přispěla k tomu mimo jiné také menší novorozenecká úmrtnost, zvyšující se životní úroveň a pokrok ve zdravotní péči a medicíně.
Do počátku pandemie v roce 2019 rostla naděje dožití postupně o 2,5 roku. V následujícím roce klesla ve 23 z 27 členských států, výjimku tvoří Dánsko, Estonsko, Finsko a Kypr.
České děti narozené v roce 2021 by se tak měly v průměru dožít 77 let a dvou měsíců, což je o rok méně oproti předchozímu roku.
V současnosti patří mezi evropské země s nejvyšší nadějí dožití Španělsko, Švédsko nebo Itálie. Naopak nejnižší je v Bulharsku, Rumunsku a Litvě.
Na regionální úrovni patří mezi oblasti EU s nejvyšší nadějí dožití například španělský Madrid, finské souostroví Alandy nebo italská provincie Trento.
Ženy mají i nadále průměrně vyšší naději dožití, konkrétně 82,9 roku oproti 77,2 roku u mužů.
