S vyšetřováním potenciálních válečných zločinů pomáhají i řadoví Ukrajinci

Evidujeme rovněž řadu únosů, braní rukojmích a zabíjení lidí, kteří se nemohli bránit - například ve městě Buča měla řada zabitých lidí svázané ruce," řekla ČTK Oleksandra Romancovová, výkonná ředitelka ukrajinské nevládní organizace Centrum pro občanské svobody.

Organizace podle jejích slov v současné době spolupracuje se zhruba 400 dobrovolníky, kteří se rekrutovali mimo jiné z řad právníků, studentů, obchodních analytiků, designérů, ale je mezi nimi i zubař nebo učitel matematiky či sociologie. "Mnoho dobrovolníků jsou také vnitřně vysídlení lidé nebo uprchlíci, kteří nalézají oběti nebo svědky mezi dalšími lidmi, kteří uprchli z domovů," přibližuje Romancovová.

Organizace dobrovolníky aktivizovala skrze iniciativu nazvanou Euromajdan SOS. Ta vznikla v reakci na násilné rozehnání demonstrace na kyjevském náměstí Majdan v roce 2013 a následně dokumentovala porušování lidských práv během protestů a pomáhala pronásledovaným aktivistům. Po skončení demonstrací začala monitorovat porušování lidských práv na poloostrově Krym, který anektovalo Rusko, a údajné válečné zločiny v Donbasu, kde v roce 2014 vypukl konflikt mezi proruskými separatisty a ukrajinskou armádou.

Když letos v únoru zaútočila na Ukrajinu ruská vojska, Centrum pro občanské svobody začalo podle Romancovové v rámci stejné iniciativy budovat dobrovolnické hnutí, jehož úkolem je shromažďovat informace o současných potenciálních válečných zločinech. Dobrovolníky pro tuto práci školí a poskytuje jim také psychologickou podporu, jelikož se často seznamují s otřesnými lidskými osudy.

"Jde hlavně o shromažďování svědectví lidí o tom, co viděli," popisuje ředitelka uskupení. "Někteří chodí na místo, ale vytvořili jsme takovou metodologii, která umožňuje zpovídat lidi i na dálku, pomocí videohovorů. To nám umožní zjistit, jestli mohou být dotazováni hlouběji a pokud ano, pak kontakt na ně předáme generální prokuratuře, případně Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC). Pracujeme tak, abychom nenarušili jejich metodologii a něco nepokazili," vysvětluje a dodává, že ukrajinská prokuratura se snaží vyšetřovat rychle, ale nemá dostatek lidí ke shromažďování všech důkazů.

Romancovová zároveň poznamenává, že spíše než o vyšetřování jde v případě dobrovolníků o dokumentování případů. "Mnoho lidí může popisovat něco hrozného, ale ne vždy musí jít o válečný zločin. Z mnoha získaných informací musíme vybrat, kdy jde o válečné zločiny," upozorňuje a dodává, že iniciativa pracuje rovněž s fotografiemi, videi, ale i s otevřenými zdroji, jako jsou zprávy novinářů, kanály na sociální síti telegram nebo facebookové stránky obcí.

"Potřebujeme snímky, ze kterých lze poznat, zda jde o válečný zločin, či nikoli. Jsou určitá pravidla. Například mnoho lidí se pokouší uklidit a zrekonstruovat poškozená místa. Pak donesou část nějaké zbraně. Ale potřebujeme vědět, odkud ji vzali, jak ležela. Na místě totiž můžete rozpoznat, z jakého směru se tam dostala," popisuje Romancovová.

"Vypadá to tak, že jdeme například do Makarivu, o kterém novináři dříve napsali, že tam byla bombardována pekárna. Najdeme lidi, kteří tam pracovali, hasiče, svědky. A zjistíme přesná data, čas bombardování a podobně," líčí představitelka organizace. "Koordinujeme se s dalšími organizacemi, kteří se této činnosti rovněž věnují. Nechceme, aby jeden svědek nebo oběť byla zpovídaná osmkrát. Kromě toho naši dobrovolníci nehovoří s oběťmi mučení nebo znásilnění. Pokud se o někom takovém dozvíme, předáme kontakt specializované organizaci, která má psychology," upozorňuje Romancovová.

Informace organizace shromažďuje v databázi. "V současné době v ní máme 4000 případů z celé Ukrajiny. Nejsou to všechno hlášení, protože kromě svědectví pracujeme i s těmi otevřenými zdroji," poznamenala. Jako jeden z příkladů, kdy ruské invazní jednotky podle zjištění organizace využily civilisty jako živé štíty, uvádí město Buča v Kyjevské oblasti.

"Lidé se před ruským bombardováním schovávali do budov jako jsou školy, školky a podobně. V jedné škole v Buči bylo ve sklepě 62 lidí, včetně tří těhotných žen, když přišli Rusové. Školu nelze použít jako vojenský objekt, ale oni to dělají. Přinesou těžké zbraně a začnou ze dvorku střílet. A když odněkud začnete střílet, stanete se terčem zpětné palby. Ukrajinská armáda věděla, že to byla škola, mohli tam být lidé, takže nemohla odpovědět na palbu," tvrdí Romancovová a upozorňuje, že objekty jako jsou školy, nemocnice či kulturní místa jsou pod ochranou mezinárodního humanitárního práva.

Kromě toho organizace eviduje například únosy, braní rukojmích a zabíjení bezbranných lidí. "Ve vsi Peremoha přivedli do sklepa osm lidí, stříleli do nich a potom tam hodili granát. Není to o tom, že by udělali nějakou chybu nebo nevěděli, co dělají. Vědí, co dělají - střílejí civilisty. Existují telefonické nahrávky, kde mluví o tom, že mají povolení střílet civilisty," uvádí Romancovová.

Organizace chce podle ní shromážděná svědectví a informace použít několika způsoby. "Jedním z našich cílů je tribunál pro (ruského prezidenta Vladimira) Putina," sdělila.

Ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktová podle agentury AP nedávno uvedla, že její úřad zahájil už přibližně 15.000 vyšetřování souvisejících s ruskou invazí a identifikoval přes 500 podezřelých, včetně ruských ministrů či vojenských velitelů. Ukrajinský soud před časem v prvním případu svého druhu odsoudil zajatého ruského vojáka k doživotí za zabití civilisty. Následně uznal dva ruské vojáky vinnými z válečných zločinů spáchaných ostřelováním civilních budov a oba poslal za mříže na 11,5 roku.

Potenciálními válečnými zločiny na Ukrajině se zabývá také Mezinárodní trestní soud (ICC). Moskva veškerá obvinění ruských vojáků odmítá a navzdory množícím se důkazům a svědectvím je označuje za provokace ze strany Kyjeva.

Témata:  Ukrajina,  válka na Ukrajině