Santorini: Část obyvatel zemětřesení nevyhnalo. Vzpomínají na katastrofu z roku 1956

Zemětřesení o síle 7,8 stupně, které udeřilo mezi Santorini a nedalekým ostrovem Amorgos, zničilo značnou část ostrova. O dvanáct minut později následoval silný dotřes, který způsobil další škody a připravil o život 53 lidí. Ostrov, tehdy ještě poklidná rybářská vesnice, zůstal zpustošený a mnoho obyvatel ho opustilo.

Dnes je situace zcela jiná. Santorini se stalo jednou z nejžádanějších turistických destinací v Řecku. Tento týden se však z ostrova začali znovu masově evakuovat lidé, když ho zasáhla série dalších zemětřesení.

Třesení půdy, které začalo v červnu 2024 jen mírnými otřesy, postupně zesílilo v plnohodnotná zemětřesení, která otřásla domy a vyvolala paniku mezi obyvateli. Rodiny prchaly vzduchem i mořem, hledajíc útočiště před dalším potenciálním neštěstím.

Ne všichni však odešli. Ti, kteří zůstávají, projevují směs odvahy, nutnosti a hlubokého pouta k ostrovu, který je jejich domovem. Prožívají bezesné noci, pronásledovaní vzpomínkami na minulost i strachem z toho, co může přijít.

„Hluk zemětřesení je nesnesitelný. I doma už je to k nevydržení,“ říká Margarita Karamolegkou, místní podnikatelka. „Jsem den ode dne unavenější, ale strach necítím. Nemohu opustit svůj domov, ani lidi, kteří tu zůstali.“

Odolnost místních není ničím novým. Vydrželi nejen sociální změny – minulý rok ostrov navštívilo přibližně 3,4 milionu turistů – ale i četné přírodní katastrofy. A jako vždy se semkli v duchu solidarity.

„Snažíme se pomáhat těm nejzranitelnějším,“ říká Matthaios Fytros, místní dobrovolník a obchodník. „Lidé s postižením, starší obyvatelé – mnozí se špatně pohybují a jejich domy jsou těžko dostupné. Pokud přijde další silné zemětřesení, vím přesně, kde žijí, a dostanu se k nim co nejrychleji, spolu s hasiči.“

Společně s dalšími obchází opuštěné domy, aby zabránili rabování, a pomáhá těm, kteří potřebují pomoc. „Nebojím se,“ říká tiše, ale pevně. „Jsme hrdí na náš ostrov. Jen doufám, že to brzy skončí a že se naši návštěvníci budou moci vrátit.“

Řecká vláda reagovala rychle a přijala opatření k řešení krize. Mezi místními však přetrvává hořkost – mnozí si vzpomínají na roky, kdy jejich výzvy k lepší infrastruktuře a podpoře zůstaly nevyslyšeny.

„Léta žádáme o lepší přístav, abychom zvládli rostoucí počet turistů,“ říká Margarita s frustrací v hlase. „Potřebujeme pomoci chránit identitu ostrova – jeho jedinečné prostředí, seizmické a sopečné síly, které ho formují. Turisty vítáme, ale musíme také chránit to, co dělá Santorini výjimečným.“

Turismus je pro ekonomiku Santorini klíčový. Ostrov přispívá přibližně 2,5 % k řeckému HDP, což odpovídá přibližně 5,9 miliardy eur ročně.

S pokračujícími otřesy však vyvstává otázka, zda prosperita ostrova odolá neklidné zemi. Místní se obávají, že křehkost Santorini se brzy projeví nejen v jeho půdě, ale i v jeho hospodářské budoucnosti.

„Mrzí mě, jak chaoticky se ostrov rozvíjel s rostoucím turismem,“ říká Eirini, která dočasně pobývá v Aténách, nikoli ze strachu, ale kvůli běžným lékařským vyšetřením. „Zničili jsme přírodní prostředí. A teď, když otřesy pokračují, hrozí, že ztratíme celou turistickou sezónu.“

Vědci zatím nemohou říci, kdy otřesy ustanou, ale někteří obyvatelé se místo strachu snaží fenomén pochopit, aby v něm našli určitou útěchu.

„Snažím se na to nahlížet s jistým pochopením,“ zamýšlí se Margarita. „Připadá mi, že se tam dole něco usazuje. Vše, co dnes na Santorini obdivujeme – jeho krásu, charakter – formovala sopka a její seizmické síly.“

„Jsme nejoblíbenější ostrov,“ říká Matthaios s hrdostí v hlase. „A věřím, že jsme nejkrásnější ze všech řeckých ostrovů. Z této zkoušky vyjdeme silnější.“ 

Témata:  Řecko,  zemětřesení