Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Scholz po dvou letech zavolal Putinovi. Vyčetl mu nejen severokorejské vojáky

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)
Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)
Foto: FDFA Communication

Německý kancléř Olaf Scholz v pátek hovořil telefonicky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ostře kritizoval nasazení severokorejských vojáků na straně Ruska v konfliktu na Ukrajině. Scholz označil tento krok za „závažnou eskalaci“ války, uvedly vládní zdroje. Podle BBC šlo o první rozhovor mezi oběma lídry po téměř dvou letech.

Kancléř Scholz během přibližně hodinového rozhovoru vyzval Putina k ukončení války a stažení ruských vojsk z Ukrajiny. Současně zdůraznil „neochvějnou odhodlanost Německa podporovat Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi tak dlouho, jak bude potřeba“. Scholz rovněž odsoudil ruské nálety na civilní infrastrukturu.

Kreml označil telefonát za „otevřenou výměnu názorů na situaci na Ukrajině“ a uvedl, že samotný fakt dialogu je pozitivní. Na druhou stranu ale Putin upozornil, že jakákoli mírová dohoda musí zohledňovat „novou teritoriální realitu“, což je odkaz na okupovaná ukrajinská území.

Také zopakoval obvinění, že NATO usiluje o vytvoření „protiruského předmostí“ na ukrajinském území, což Kreml označuje za jednu z příčin konfliktu.

Scholz podle svého úřadu konzultoval rozhovor s Putinem s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským před i po telefonátu. Zelenskyj označil tuto komunikaci za „Pandořinu skříňku“, která podle něj oslabuje izolaci ruského prezidenta.

Rozhovor se odehrál v kontextu stále se zhoršujících rusko-německých vztahů. Putin v prohlášení uvedl, že tyto vztahy utrpěly „bezprecedentní degradaci“ kvůli údajně „nepřátelské politice“ německých úřadů. Někdejší důraz Berlína na spolupráci s Moskvou prostřednictvím obchodních a energetických vazeb se od invaze na Ukrajinu zcela rozpadl.

Rozhovor přichází ve složité době pro německého kancléře. Scholzova vládní koalice se minulý týden rozpadla, což ho donutilo vést menšinovou vládu do únorových voleb. Jeho popularita klesá a opozice, zahrnující krajně pravicovou AfD i levicově-populistickou stranu BSW, kritizuje vládu za nedostatek snah o dosažení míru na Ukrajině.

S blížícími se volbami se stupňuje tlak na Scholze, aby podnikl kroky směřující k ukončení války. Jakýkoli náznak, že by mohl přispět k řešení konfliktu, by mohl zlepšit jeho politické vyhlídky.

Spekuluje se, že Scholz plánuje na nadcházejícím summitu G20 v Rio de Janeiru jednat také s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem o podpoře mírových jednání. Čína, která má vůči Rusku rezervovaný postoj, by mohla hrát významnou roli při hledání diplomatického řešení.

Naposledy Scholz mluvil s Putinem telefonicky 2. prosince 2022. Osobně se setkali týden před začátkem ruské invaze na Ukrajinu, kdy Putin tvrdil, že útok neplánuje. Invaze o několik dní později zcela zničila důvěru mezi Berlínem a Moskvou.

Témata:  Vladimír Putin Olaf Scholz válka na Ukrajině

Související

Aktuálně se děje

28. března 2025 17:51

28. března 2025 11:16

Meghan Markle na nože s Gwyneth Paltrow? Herečka promluvila otevřeně o vévodkyni

Meghan Markle a Gwyneth Paltrow se rozhodly vyvrátit fámy o možném sporu mezi nimi. Po spuštění Meghaniny nové lifestylové značky se začaly šířit spekulace o napětí mezi oběma, což Paltrowová razantně odmítla na svém Instagramu, kde ujistila veřejnost, že jejich vztah je v naprostém pořádku.

Zdroj: Pavlína Hermannová

Další zprávy

Zemětřesení v Myanmaru

Mimořádná zpráva

Myanmarem otřásla dvě masivní zemětřesení. Internetem kolují děsivá videa řítících se budov

Centrální část Myanmaru zasáhlo v pátek ráno (odpoledne místního času) silné zemětřesení o síle 7,7 stupně následované po 12 minutách otřesem o síle 6,4 stupně, uvedla americká geologická služba USGS. Otřesy byly zaznamenány přibližně 16 kilometrů severozápadně od města Sagaing kolem 12:50 místního času, uvedl server CNN. Zemětřesení bylo tak masivní, že ničilo budovy i v sousedním Thajsku a otřesy lidé pocítili i v Číně. Bangkog a Myanmar už evidují první mrtvé a zraněné a předpokládá se, že jejich počet bude strmě narůstat. O českých obětech zatím informace nejsou. Myanmarská vojenská junta následně vyhlásila nouzový stav ve velké části centrálního Myanmaru. Podle posledních informací se už počet mrtvých počítá ve stovkách.