Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Scholz po dvou letech zavolal Putinovi. Vyčetl mu nejen severokorejské vojáky

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)
Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)
Foto: FDFA Communication

Německý kancléř Olaf Scholz v pátek hovořil telefonicky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ostře kritizoval nasazení severokorejských vojáků na straně Ruska v konfliktu na Ukrajině. Scholz označil tento krok za „závažnou eskalaci“ války, uvedly vládní zdroje. Podle BBC šlo o první rozhovor mezi oběma lídry po téměř dvou letech.

Kancléř Scholz během přibližně hodinového rozhovoru vyzval Putina k ukončení války a stažení ruských vojsk z Ukrajiny. Současně zdůraznil „neochvějnou odhodlanost Německa podporovat Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi tak dlouho, jak bude potřeba“. Scholz rovněž odsoudil ruské nálety na civilní infrastrukturu.

Kreml označil telefonát za „otevřenou výměnu názorů na situaci na Ukrajině“ a uvedl, že samotný fakt dialogu je pozitivní. Na druhou stranu ale Putin upozornil, že jakákoli mírová dohoda musí zohledňovat „novou teritoriální realitu“, což je odkaz na okupovaná ukrajinská území.

Také zopakoval obvinění, že NATO usiluje o vytvoření „protiruského předmostí“ na ukrajinském území, což Kreml označuje za jednu z příčin konfliktu.

Scholz podle svého úřadu konzultoval rozhovor s Putinem s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským před i po telefonátu. Zelenskyj označil tuto komunikaci za „Pandořinu skříňku“, která podle něj oslabuje izolaci ruského prezidenta.

Rozhovor se odehrál v kontextu stále se zhoršujících rusko-německých vztahů. Putin v prohlášení uvedl, že tyto vztahy utrpěly „bezprecedentní degradaci“ kvůli údajně „nepřátelské politice“ německých úřadů. Někdejší důraz Berlína na spolupráci s Moskvou prostřednictvím obchodních a energetických vazeb se od invaze na Ukrajinu zcela rozpadl.

Rozhovor přichází ve složité době pro německého kancléře. Scholzova vládní koalice se minulý týden rozpadla, což ho donutilo vést menšinovou vládu do únorových voleb. Jeho popularita klesá a opozice, zahrnující krajně pravicovou AfD i levicově-populistickou stranu BSW, kritizuje vládu za nedostatek snah o dosažení míru na Ukrajině.

S blížícími se volbami se stupňuje tlak na Scholze, aby podnikl kroky směřující k ukončení války. Jakýkoli náznak, že by mohl přispět k řešení konfliktu, by mohl zlepšit jeho politické vyhlídky.

Spekuluje se, že Scholz plánuje na nadcházejícím summitu G20 v Rio de Janeiru jednat také s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem o podpoře mírových jednání. Čína, která má vůči Rusku rezervovaný postoj, by mohla hrát významnou roli při hledání diplomatického řešení.

Naposledy Scholz mluvil s Putinem telefonicky 2. prosince 2022. Osobně se setkali týden před začátkem ruské invaze na Ukrajinu, kdy Putin tvrdil, že útok neplánuje. Invaze o několik dní později zcela zničila důvěru mezi Berlínem a Moskvou.

Témata:  Vladimír Putin Olaf Scholz válka na Ukrajině

Související

Aktuálně se děje

17. září 2025 9:06

Dominik Duka odsloužil mši za Kirka. Přišla kritika, kardinál reaguje

Celým světem v minulém týdnu otřásla vražda aktivisty Charlieho Kirka. Zpráva rezonovala i v Česku, kde padlo rozhodnutí o konání zádušní mše. Sloužil ji kardinál Dominik Duka, akce se nicméně stala terčem kritiky. Podle Duky bylo důležité upozornit, že lidé se k sobě nemohou takhle chovat. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Karel III. a Donald Trump

Experti: Britská královská rodina je pro Trumpa symbolem, po kterém touží od dětství

Při ceremoniálním přivítání Donalda Trumpa na jeho historicky druhé státní návštěvě Velké Británie je jasně vidět, jak moc ho přitahuje královský ceremoniál. Už v dětství, když mu bylo šest let, sledoval s matkou v New Yorku v televizi korunovaci královny Alžběty. Jeho matka, která se narodila ve Skotsku, byla tímto obřadem a vším, co s ním souviselo, doslova uchvácena.