Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lídr Hamásu Sinvár je zřejmě po smrti. Izrael chce obsadit celé Pásmo Gazy

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi
Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi
Foto: Depositphotos

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes večer v obsáhlém projevu prohlásil, že je jeho země připravena ukončit válku v Pásmu Gazy – ovšem jen za „jasných podmínek“, které mají zajistit izraelskou bezpečnost. Premiér zároveň potvrdil, že izraelská armáda pravděpodobně zabila významného lídra Hamásu Mohammeda Sinvára a že cíl zcela porazit hnutí Hamás zůstává beze změny.

V projevu, který přenášela státní média a který byl dostupný i v online přenosu, Netanjahu uvedl, že konec války je možný pouze tehdy, pokud dojde k propuštění všech izraelských rukojmích, odzbrojení Hamásu, vyhoštění jeho vedení z Gazy a úplné demilitarizaci celého pásma. „Ti, kdo nás dnes vyzývají k ukončení války bez dosažení těchto cílů, ve skutečnosti volají po tom, aby Hamás zůstal v čele Gazy,“ prohlásil.

Premiér zároveň poprvé oficiálně přiznal, že v současné době Izrael věří, že z rukou Hamásu je stále naživu asi 20 rukojmích, zatímco až 30 dalších již pravděpodobně zemřelo. Navzdory této tragické bilanci Netanjahu uvedl, že Izrael je ochoten jednat o dočasném příměří, pokud bude součástí dohody o propuštění rukojmích.

V další části projevu se premiér zaměřil na budoucí uspořádání Pásma Gazy. Uvedl, že po skončení války bude celý tento územní celek pod izraelskou bezpečnostní kontrolou. Zároveň odmítl, že by Izrael usiloval o trvalou okupaci Gazy, ale zdůraznil, že bezpečnostní dohled je nezbytný pro zabránění opakování útoků, jako byl ten ze 7. října 2023.

Netanjahu oznámil třífázový plán humanitární pomoci pro pásmo Gazy, který má zahrnovat základní dodávky potravin a vody, otevření distribučních míst provozovaných americkými firmami pod ochranou izraelské armády a vytvoření tzv. „humanitární zóny“ pro ochranu civilistů. Premiér tak reagoval na rostoucí mezinárodní tlak, který vyzývá Izrael k ukončení vojenské operace a umožnění rozsáhlejší humanitární pomoci.

Jedním z dalších klíčových témat bylo Írán. Netanjahu označil tuto islámskou republiku za stále významnou hrozbu pro Izrael. Přiznal, že izraelské síly zasáhly íránskou protivzdušnou obranu, ale zdůraznil, že Teherán zůstává vážným protivníkem. „Spolupracujeme plně se Spojenými státy na dohodě, která má zabránit Íránu získat jaderné zbraně,“ uvedl s tím, že Izrael si nicméně vyhrazuje právo jednat samostatně a bránit se podle potřeby.

Prohlášení přichází v době, kdy mezinárodní společenství stále silněji volá po zastavení bojů a zahájení politického řešení. Zvláště Evropská unie a některé arabské státy opakovaně vyzvaly Izrael k zastavení ofenzivy a nalezení cesty k trvalému míru.

Izraelská vláda ale trvá na tom, že bez úplného rozbití struktur Hamásu nebude možné zajistit bezpečnost izraelských občanů. Netanjahu v této souvislosti znovu zopakoval, že Hamás podle něj představuje „teroristickou organizaci, která musí být zcela zničena“.

Na závěr premiér uvedl, že obyvatelé Gazy, kteří budou chtít odejít, budou mít možnost území opustit. Tuto pasáž však neupřesnil a není jasné, jak by prakticky byla realizována.

Současný vývoj tak ukazuje, že izraelsko-palestinský konflikt je stále daleko od konce. Netanjahuův projev sice nabízí možnost příměří, ale za podmínek, které Hamás i další palestinské frakce dosud jednoznačně odmítaly. Mezinárodní diplomacie tak bude v příštích dnech pod velkým tlakem, aby přiměla obě strany ke kompromisu – nebo alespoň k dočasnému klidu zbraní.

Témata:  Benjamin Netanjahu Izrael Gaza (palestinské město v Pásmu Gazy)

Související

Aktuálně se děje

10. června 2025 17:17

Jak moc se počasí vlastně mění? Dosud největší studie odhalila, na co se máme připravit

Vědecká analýza největšího rozsahu, jaká byla dosud provedena, ukazuje, že světové ledovce tají rychleji než kdykoli předtím, což je důsledek klimatických změn. Horský ledovce, které jsou vlastně zamrzlými řekami ledu, slouží jako zdroj sladké vody pro miliony lidí po celém světě. Pokud by se všechny ledovce roztály, zvedla by se hladina moří o 32 cm.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy