Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Šéfka EK: Evropa musí k boji proti změnám klimatu získat i další části světa

Ursula von der Leyenová
Ursula von der Leyenová
Foto: Instagram

Evropská unie věnuje na boj proti klimatickým změnám v méně hospodářsky vyspělých zemích do roku 2027 další čtyři miliardy eur (přes 100 miliard korun). Oznámila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Ve své každoroční zprávě o stavu EU před europoslanci zdůraznila, že snaha o co nejrychlejší a nejvýraznější snížení emisí skleníkových plynů bude zásadní prioritou unie i v dalším období. EU podle ní rovněž zdvojnásobí fondy, které věnuje třetím zemím na udržování rozmanitosti přírodních druhů.

Komise v červenci přišla s přelomovým balíčkem klimatických návrhů, o jejichž konečné podobě budou příští rok vyjednávat europoslanci a členské státy. Von der Leyenová dnes zdůraznila, že Evropa jako první přišla s proměnou klimatických závazků v konkrétní kroky.

Sama však boj proti oteplování planety nezvládne a je třeba přesvědčit i další země v čele s Čínou, řekla šéfka unijní exekutivy. EU se proto podle ní mimo vlastního vyjednávání o nových normách zaměří také na klimatickou diplomacii.

Unie v rámci této snahy přidá zmíněnou částku třetím zemím a očekává, že Spojené státy budou tento krok následovat, dodala von der Leyenová.

Témata:  EU Ursula von der Leyenová klimatická změna

Související

Aktuálně se děje

4:00

Počasí příští týden: Teploty budou skákat o desítky stupňů

Příští týden nás čeká silně proměnlivé počasí. Zatímco v noci a k ránu mohou klesat teploty i pod bod mrazu, během dne naopak budou stoupat až nad 20 stupňů, uvádí ČHMÚ.cz.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Polsko-Běloruská hranice

Evropské státy kvůli Rusku vystupují z Ottawské úmluvy. Aktivisté jsou na nohou

V Evropě dochází k pozoruhodnému a zároveň znepokojivému obratu v otázce mezinárodní bezpečnostní politiky. Pět států sousedících s Ruskem – Finsko, Polsko, Lotyšsko, Estonsko a Litva – oznámilo svůj záměr vystoupit z Ottawské úmluvy, která zakazuje používání protipěchotních min. Tím se tyto země odklání od jednoho z nejvýznamnějších globálních odzbrojovacích dohod posledních dekád. Rozhodnutí vyvolalo silnou kritiku ze strany lidskoprávních organizací.