Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Šéfka EK: Evropa musí k boji proti změnám klimatu získat i další části světa

Ursula von der Leyenová
Ursula von der Leyenová
Foto: Instagram

Evropská unie věnuje na boj proti klimatickým změnám v méně hospodářsky vyspělých zemích do roku 2027 další čtyři miliardy eur (přes 100 miliard korun). Oznámila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Ve své každoroční zprávě o stavu EU před europoslanci zdůraznila, že snaha o co nejrychlejší a nejvýraznější snížení emisí skleníkových plynů bude zásadní prioritou unie i v dalším období. EU podle ní rovněž zdvojnásobí fondy, které věnuje třetím zemím na udržování rozmanitosti přírodních druhů.

Komise v červenci přišla s přelomovým balíčkem klimatických návrhů, o jejichž konečné podobě budou příští rok vyjednávat europoslanci a členské státy. Von der Leyenová dnes zdůraznila, že Evropa jako první přišla s proměnou klimatických závazků v konkrétní kroky.

Sama však boj proti oteplování planety nezvládne a je třeba přesvědčit i další země v čele s Čínou, řekla šéfka unijní exekutivy. EU se proto podle ní mimo vlastního vyjednávání o nových normách zaměří také na klimatickou diplomacii.

Unie v rámci této snahy přidá zmíněnou částku třetím zemím a očekává, že Spojené státy budou tento krok následovat, dodala von der Leyenová.

Témata:  EU,  Ursula von der Leyenová,  klimatická změna

Aktuálně se děje

28. září 2026 18:08

Vtrhli přímo na jeviště... Štefan Margita musel řešit nečekané problémy

Operní pěvec Štefan Margita se zúčastnil tiskové konference České televize k podzimnímu vysílacímu schématu. Představil na ní nový dokumentární film s názvem Štefan Margita – Čas přítomnosti. Snímek se zaměřuje především na zpěvákovu současnou životní situaci a vyhýbá se tradičnímu rekapitulování jeho profesní historie. Na tvorbě projektu se podílel mladý tvůrčí tým, který do natáčení vnesl osobitou energii a odvahu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.