Americký prezident Donald Trump opět naznačil, že je připraven obnovit dialog se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Ve společné tiskové konferenci s japonským premiérem Šigeruem Išibou ve Washingtonu Trump zdůraznil, že jeho první setkání s Kimem v roce 2018 pomohlo „zastavit válku“ na Korejském poloostrově. Zároveň zopakoval, že Spojené státy a jejich spojenci – Japonsko a Jižní Korea – nadále trvají na úplné denuklearizaci Severní Koreje.
Navzdory Trumpovu diplomatickému tónu však KLDR jasně signalizovala, že jaderné zbraně nejsou předmětem vyjednávání. Kim Čong-un od posílení spolupráce s Ruskem získává ekonomickou i vojenskou podporu a nemá akutní důvod vracet se k rozhovorům s Washingtonem, píše The Diplomat.
Někteří analytici se domnívají, že Trump může navzdory oficiální politice hledat nové způsoby, jak obnovit jednání s Pchjongjangem. Svědčí o tom i nedávná prohlášení ministra obrany USA Peta Hegsetha, který připustil Severní Koreu jako jadernou mocnost – což je zásadní odklon od dlouhodobé americké politiky popírání severokorejských jaderných schopností.
Pokud Trump skutečně chce otevřít novou kapitolu diplomatických vztahů, mohl by opět zvážit dočasné pozastavení společných vojenských cvičení USA a Jižní Koreje. Tento krok už v minulosti pomohl přivést Kim Čong-una k jednacímu stolu. Otázkou je, zda by takový ústupek nezhoršil vztahy Washingtonu s konzervativní vládou v Soulu, která považuje společná vojenská cvičení za klíčový nástroj obrany proti severokorejským provokacím.
Geopolitická situace v regionu se však od posledního setkání Trumpa s Kimem dramaticky změnila. Severní Korea nyní těží z blízkého partnerství s Ruskem – poskytuje Moskvě munici a možná i vojáky výměnou za ekonomickou podporu a vojenské technologie.
Rusko, jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN, zároveň brání dalším sankcím proti KLDR a oslabuje jejich vymáhání. To znamená, že Trumpova administrativa by se mohla nejprve soustředit na ukončení války na Ukrajině, aby oslabila rusko-severokorejskou osu a vytvořila prostor pro nová jednání s Kimem.
Přestože Kim Čong-un nehodlá vzdát se svých jaderných zbraní, mohl by být ochoten nabídnout uzavření nebo omezení provozu jaderného komplexu v Jongbjonu výměnou za zmírnění klíčových sankcí, které dusí severokorejskou ekonomiku.
Pokud by Trump skutečně chtěl dosáhnout diplomatického průlomu, musel by změnit dosavadní americký přístup. Odborníci varují, že by měl opustit myšlenku „velkého obchodu“, protože KLDR se jaderných zbraní nikdy nevzdá. Místo toho by Trump mohl hledat dlouhodobý kompromis založený na postupném snižování napětí a omezených ústupcích na obou stranách.
Jižní Korea v současnosti prochází obdobím politické nestability, což může oslabit její vliv na budoucí jednání s KLDR. Prezident Jun Sok-jol byl 14. prosince odvolán parlamentem a nyní čeká na verdikt ústavního soudu o jeho impeachmentu. Dočasným vůdcem země je ekonomický poradce Čche Sang-mok, který nemá dostatečnou autoritu k vedení strategických jednání s USA či KLDR.
Pokud ústavní soud potvrdí impeachment, bude Jižní Korea muset uspořádat mimořádné prezidentské volby do 60 dnů. To znamená, že v nejbližší době nebude mít Jižní Korea stabilní vedení, které by mohlo efektivně koordinovat diplomatické kroky s USA a Japonskem.
Trumpův zájem o obnovení jednání s Kim Čong-unem je jasný, ale Pchjongjang zatím nemá důvod se vracet k dialogu. Rusko Severní Koreji poskytuje ekonomickou i vojenskou podporu, čímž oslabuje účinnost amerických sankcí. Pokud Trump skutečně chce obnovit rozhovory, bude muset nabídnout Severní Koreji něco reálného – například zmírnění sankcí nebo znovu pozastavit vojenská cvičení s Jižní Koreou.
Vzhledem k politické krizi v Jižní Koreji a pokračující válce na Ukrajině se však zdá, že jakékoliv nové kolo jednání s KLDR nebude otázkou nejbližších měsíců.
Témata: Donald Trump, Kim Čong-un
Související
12:43
10. února 2025 10:39
9. února 2025 20:40
7. února 2025 14:05
7. února 2025 8:35
