Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Severní Korea zásobuje Rusko svými vojáky. Jak z toho ale sama profituje?

Kim Čing-un
Kim Čing-un
Foto: KCNA

Tlak na Korejský poloostrov roste, jak ruské síly posilují své vztahy se Severní Koreou. Severo-korejští vojáci, kteří se v současnosti školí v Rusku, mohou v budoucnu sehrát klíčovou roli na Ukrajině.

Již nyní se odhaduje, že kolem 10 000 severokorejských vojáků je v Rusku, kde se účastní výcviku a přijímají vybavení. Tento vývoj vyvolává obavy z eskalace napětí v regionu, přičemž jižní Korea varuje, že Moskva může poskytnout Pchjongjangu pokročilou raketovou technologii, což by se stalo novou hrozbou pro celý region.

Severní Korea se již řadu let snaží zvyšovat ničivou sílu svých jaderných zbraní a její balistické raketové programy neustále narůstají. V roce 2017 představila novou verzi mezikontinentální rakety Hwasong-15, která má potenciál zasáhnout pevninskou část Spojených států.

Tento pokrok však stále narazil na problém: technologie Severní Koreje je stále daleko za Čínou a Ruskem, což je do značné míry způsobeno mezinárodními sankcemi a možným sabotováním ze strany USA. Rakety Severní Koreje jsou nespolehlivé a dlouhý dolet a schopnost přesného zásahu stále nejsou zaručeny.

Moskva by ale mohla Pchjongjangu pomoci překlenout některé technologické mezery, zejména v oblasti satelitních dat, což by umožnilo severokorejským raketám lepší zaměřování a rychlejší dosažení větší přesnosti. Tato spolupráce by mohla zásadně urychlit pokrok Severní Koreje v oblasti raketových technologií.

Rusko se do této chvíle vyhýbalo přímé vojenské pomoci Severní Koreji, přičemž se podílelo na rezolucích OSN, které zakazovaly poskytování vojenské pomoci Pchjongjangu. Avšak vzhledem k těžké situaci na Ukrajině a rostoucí vojenské spolupráci s Pchjongjangem a Teheránem se Vladimir Putin rozhodl tuto politiku změnit. Rusko nyní otevřeně vyhledává pomoc od pariah států, jako je Severní Korea, což jen podtrhuje jeho rostoucí izolaci a potřebu vojenských a materiálních zdrojů.

Na rostoucí koordinaci mezi Ruskem, Čínou a Severní Koreou odpověděly Spojené státy a Jižní Korea novou sérií spolupráce, která zahrnuje přenos technologií a společný vývoj v oblasti obrany. Spojené státy a Jižní Korea posilují společnou reakci na hrozby jadernými zbraněmi a balistickými raketami severokorejské provenience. Spojené státy a Jižní Korea také zintenzivnily společná vojenská cvičení, která zahrnují reakci na potenciální severokorejské útoky.

Kromě dvoustranné spolupráce mezi USA a Jižní Koreou se také vyvinul nový trilaterální rámec pro bezpečnost v regionu Indo-Pacifiku. Tento rámec, který zahrnuje i Japonsko, si klade za cíl zlepšit koordinaci v oblasti námořní bezpečnosti, obranného průmyslu a multilateralismu v oblasti vojenských cvičení.

Ministr obrany USA Lloyd Austin při nedávné tiskové konferenci zdůraznil, že hrozba ze strany Severní Koreje již představuje existenční nebezpečí nejen pro Jižní Koreu, ale i pro celý region Indo-Pacifiku. Spolupráce mezi USA, Jižní Koreou a Japonskem byla posílena již v červenci tohoto roku, kdy byla podepsána nová bezpečnostní dohoda, která institucionalizuje výměnu informací o raketách a zajišťuje lepší dialog mezi těmito třemi zeměmi.

Rostoucí vojenská spolupráce mezi Ruskem, Čínou a Severní Koreou znamená pro regionální bezpečnostní struktury velkou výzvu. Spojené státy a jejich spojenci se snaží reagovat na tuto hrozbu posílením vzájemné spolupráce a integrací moderních technologií do obranných strategií. 

Témata:  Severní Korea USA Rusko

Související

Aktuálně se děje

10:32

Roman Červenka nemá pěkný narozeninový den. V Pardubicích zavládlo zděšení

Roman Červenka oslavil v 38 letech zisk druhého titulu mistra světa, ale ode dneška už je zase o rok starší. Na 10. prosince totiž připadají jeho narozeniny, letos devětatřicáté. Kapitán národního týmu k nim dostal nejhorší dárek. Zranění ho totiž vyřadilo ze hry. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Izraelská armáda

Izraelská armáda provádí v Sýrii stovky náletů

Izrael pokračuje v intenzivním bombardování Sýrie, které zahájil po svržení režimu prezidenta Bašára Asada syrskými povstalci. Britská organizace Syrian Observatory for Human Rights (SOHR) uvedla, že od neděle, kdy došlo k pádu Damašku, Izrael provedl více než 310 leteckých úderů na vojenské cíle napříč Sýrií. Mezi zasaženými místy jsou vojenská letiště, sklady zbraní, námořní základny i výzkumná centra, uvedl server BBC.