Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Situace v Záporožské elektrárně je podle MAAE kvůli výpadku proudu vysoce riziková

Záporožská jaderná elektrárna
Záporožská jaderná elektrárna
Foto: Energoatom

Kvůli přerušení dodávek elektřiny do Záporožské jaderné elektrárny, které zavinilo ostřelování, je situace na místě vysoce riziková a je nutné v okolí zařízení co nejrychleji ustavit ochrannou zónu. Dnes to prohlásil šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Výpadky proudu a nedostatečné personální zajištění v elektrárně podle něj "podstatně zvýšily nebezpečí jaderné havárie".

Petro Kotin, šéf ukrajinské společnosti Enerhoatom, agentuře AFP řekl, že ruští vojáci, kteří elektrárnu obsadili, zastrašují a mučí tamní zaměstnance, dva z nich podle něj ubili k smrti.

Enerhoatom, provozovatel ukrajinské elektrárny od jara obsazené ruskými jednotkami, podle Grossiho zvažuje odstavení posledního fungujícího reaktoru. Pravděpodobnost, že se podaří spolehlivé dodávky elektřiny do elektrárny obnovit, je velmi nízká, uvedl Enerhoatom.

Kotin agentuře AP řekl, že úplné odstavení reaktoru může přijít kdykoli a celá elektrárna pak bude zcela závislá na nouzových dodávkách proudu z generátorů, kterých je 20 a mají palivo na deset dní provozu. Generátory denně spotřebují 200 tun nafty a dodávat palivo do obléhané továrny je podle Kotina "nemožné". Bez obnovení dodávek proudu nebude možné ani obnovit funkci reaktorů.

"Elektrárna nyní nemá žádné dodávky proudu zvenčí. A byli jsme svědky toho, že i když se podaří vedení opravit, je pak znovu poškozeno. Je to zcela nepřijatelné. Tak to nemůže jít dál," uvedl Grossi, šéf agentury OSN, která má stále přímo v elektrárně dva zástupce ze své nedávné expertní mise.

"Naléhavě vyzývám, aby ostřelování v celé oblasti okamžitě ustalo," řekl Grossi. "Tato situace je neudržitelná a čím dál riskantnější," zdůraznil.

K zastavení ostřelování vyzval i ruský velvyslanec při MAAE ve Vídni Michail Uljanov. "Plně podporujeme výzvu a požadavek šéfa MAAE, aby ostřelování města Enerhodar a Záporožské jaderné elektrárny okamžitě přestalo," napsal na twitteru. Z ostřelování ukrajinské elektrárny Rusko obviňuje Ukrajinu; Kyjev naopak viní Rusko.

Šéf Enerhoatomu dnes obvinil ruské okupační síly, že v elektrárně zastrašují a mučí tamní zaměstnance. Podle něj mají ruské jednotky na svědomí i únosy a vraždy. "Rusové na místě vyhledávají proukrajinské zaměstnance a trestají je. Lidé jsou psychologicky na dně," řekl Kotin. Podle něj vojáci nejméně dva pracovníky ubili k smrti, při ostřelování zahynul další zaměstnanec a také jeden řidič, dodal.

Širší inspekční tým MAAE byl v elektrárně od 1. do 5. září, po jeho odjezdu v areálu trvale zůstali dva zaměstnanci agentury. Výsledky inspekce MAAE zveřejnila 6. září, ve své zprávě vyzvala k ukončení bojů v areálu elektrárny a jejím okolí. Inspekce podle zprávy zaznamenala škody v blízkosti reaktorových budov i poškozenou infrastrukturu. Z ostřelování elektrárny Rusko obviňuje Ukrajinu a Kyjev naopak viní Rusko.

Témata:  Záporožská jaderná elektrárna

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.