Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ukrajinské síly se opakovaně pokusily obsadit Záporožskou jadernou elektrárnu

Záporožská jaderná elektrárna
Záporožská jaderná elektrárna
Foto: Energoatom

Speciální síly ukrajinské vojenské rozvědky GUR se již třikrát pokusily z ruského područí osvobodit Záporožskou jadernou elektrárnu, nejvýkonnější zařízení svého druhu v Evropě. První pokus proběhl už v loňském roce.

Informoval o tom server nv.ua, který se odvolává na slova šéfa rozvědky Kyryla Budanova. První pokus se datuje do loňského dubna. Specialisté tehdy na motorových člunem překonali Kachovskou přehradu a dostali se do Enerhodaru, kde měli vytvořit předmostí pro osvobození města i elektrárny. Pod tlakem Rusů ale byli nuceni se stáhnout.

I následující pokusy, jejichž datace není blíže známá, neuspěly, ačkoliv například podruhé se do akce zapojilo několik stovek lidí.

Podle Budanova ale nešlo o zcela neúspěšnou operaci, protože byla odvrácena možnost připojení elektrárny k ruské energetické síti. Speciální síly zároveň získaly zkušenosti ohledně pohybu po vodě, na kterých následně stavěly při úspěšných výsadcích na poloostrově Krym.

Záporožská elektrárna má šest bloků a výkon 6000 megawattů a je od prvních dnů ruské invaze, která vypukla 24. února 2022, pod kontrolou ruských jednotek. Jde o nejvýkonnější zařízení svého druhu v Evropě.

Témata:  Záporožská jaderná elektrárna,  válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

26. září 2026 12:41

Dagmar Patrasová se po dlouhé době opět objevila na veřejnosti

Herečka a někdejší královna dětských srdců Dagmar Patrasová se po nějaké době opět objevila ve společnosti. Sedmdesátiletá umělkyně vyrazila za kulturou do pražské Státní opery. Na slavnostním večeru jí dělal doprovod její syn Felix Slováček mladší. Zpěvačka a herečka po boku svého potomka doslova zářila a rozdávala úsměvy na všechny strany.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.