reklama

Dílčí údaje o dosavadní účasti za celou zemi nejsou známé. Z vícero hlasovacích místností byl hlášen spíše nízký zájem lidí o referendum. Státní volební komise dopoledne informovala, že plebiscit je bez problémů. Referendu nepředcházela výraznější kampaň.

Plebiscit se koná na základě podpisové akce opozice z loňského léta. Právě opoziční strany dlouhodobě usilují o nové volby. O nich pak v tomto týdnu začaly jednat i strany původní čtyřčlenné vládní koalice, když dosluhující premiér Eduard Heger vzdal snahu o shromáždění nové většiny v nynější sněmovně. Menšinovému kabinetu v prosinci parlament vyslovil nedůvěru.

Pro platnost výsledku referenda je podle slovenské ústavy nezbytná účast většiny oprávněných voličů. Tuto podmínku splnilo v zemi jen jedno z osmi dosavadních celostátních referend, a to hlasování v roce 2003 o vstupu Slovenska do Evropské unie.

Ze slovenských politiků například Heger ohlásil, že se dnešního referenda nezúčastní, protože bývalým premiérům Robertu Ficovi a Peteru Pellegrinimu podle něj není nutné aktivně asistovat při jejich touze po návratu k moci. Na plebiscity na Slovensku často nechodí právě lidé, kteří by jinak hlasovali proti. Svou neúčastí tak zvyšují pravděpodobnost, že lidové hlasování bude neplatné.

Šéf opoziční strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Fico jakož i předseda Hlasu-sociální demokracie (Hlas-SD) Pellegrini se plebiscitu naopak zúčastnili. Nejvíce podpisů pod petici za vypsání referenda shromáždila Ficova strana, která se v žebříčcích preferencí politických stran a hnutí umisťuje na druhém místě za Hlasem-SD.

V roce 2021 slovenský ústavní soud z podnětu prezidentky Zuzany Čaputové zablokoval konání referenda přímo o předčasných volbách. Slovensko totiž nemá zakotveno v ústavě, že zkrátit volební období sněmovny lze referendem nebo usnesením parlamentu; právě o takovém doplnění ústavy slovenští voliči rozhodnou v dnešním lidovém hlasování.

V minulosti slovenská sněmovna opakovaně zkrátila své volební období ústavním zákonem. Tento postup, který následně vyústil v předčasné volby, tehdy u ústavního soudu nikdo z oprávněných osob nenapadl.

Podobný návrh na změnu ústavy, který je předmětem referenda, loni v létě předložili do sněmovny dva poslanci vládního hnutí Jsme rodina. O předloze by parlament měl hlasovat příští týden.

Hlavně část slovenské opozice požaduje po pádu Hegerovy vlády vyhlášení nových parlamentních voleb už na červen, bývalá vládní strana Svoboda a Solidarita žádá zářijový termín. Podle Hegera je ve hře 30. září. To by znamenalo, že Slováci by přistoupili k volebním urnám zhruba o pět měsíců dříve než v řádném termínu.