Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Slovenská vláda zakázala dovoz vybraných zemědělských produktů z Ukrajiny

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Slovenská vláda dnes schválila návrh časově neomezeného zákazu dovozu vybraných zemědělských produktů a potravin z Ukrajiny, tranzit tohoto zboží přes Slovensko zůstane povolen. Opatření, které vstoupí v platnost v úterý, se bude vztahovat například na obilí a olejniny, řekl novinářům šéf slovenské veterinární a potravinové správy Jozef Bíreš.

K podobnému zákazu už přistoupily Maďarsko a Polsko ve snaze ochránit domácí zemědělce před dovozem například levné ukrajinské pšenice. Česko podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly zatím nechystá zákaz dovozu obilí a dalších zemědělských komodit z Ukrajiny; ministerstvo o víkendu uvedlo, že kvůli zvýšené přepravě obilovin z Ukrajiny přes EU bude Česko pokračovat v jejich intenzivních kontrolách.

Kabinet slovenského premiéra Eduarda Hegera neschvaloval seznam výrobků, jejichž dovoz bude zakázán. Například ministrovi zemědělství ale uložil, aby oznámil, kterých výrobků se restrikce dotknou. Materiál ministerstva zemědělství, který projednala vláda, počítá s tím, že opatření se bude vztahovat nejen na obilí a olejnatá semena, ale také například na kukuřici, ovoce, zeleninu, cukr, med a včelí produkty.

"Jde o opatření na ochranu slovenského agropotravinářského sektoru a ochranu zdraví spotřebitelů. Na rozdíl od Polska jsme nezakázali tranzit," řekl novinářům o rozhodnutí vlády ministr zemědělství Samuel Vlčan. Seznam produktů, na které se bude vztahovat slovenský zákaz dovozu, bude moci průběžně měnit ministerstvo zemědělství ve spolupráci s ministerstvem hospodářství.

Vlčan řekl, že Bratislava už dříve navrhla, aby Evropská komise zřídila finanční nástroj na výkup obilí přímo na Ukrajině a jeho prodej mimo EU.

Slovenská zemědělská a potravinářská komora rozhodnutí vlády uvítala. "Momentálně se nacházíme v tak mimořádně závažné situaci, že bez zavedení takovéto formy restrikce bychom způsobovali ztráty slovenským pěstitelům s dopadem na stabilitu trhů a snižování konkurenceschopnosti našich firem," napsal v tiskovém prohlášení předseda komory Emil Macho. Podle komory rozhodnutí vlády umožní slovenských farmářům prodat obilí ještě z loňské sklizně, aniž by museli cenově konkurovat levné produkci z Ukrajiny.

Minulý týden Slovensko zakázalo zpracovávat už uskladněné ukrajinské obilí; toto zboží a z něj vyrobená mouka nesmí ani na trh. Bratislava tak učinila poté, co v dovezeném ukrajinském obilí testy potvrdily výskyt pesticidu, který podle ministerstva zemědělství není v EU povolen a který má negativní vliv na lidské zdraví. Už dříve začalo Slovensko plošně kontrolovat obilí z Ukrajiny, které je určeno na slovenský trh nebo k tranzitu přes jeho území do jiných států.

Evropská komise o víkendu v reakci na polské a maďarské rozhodnutí zakázat dovoz některých zemědělských produktů z Ukrajiny uvedla, že jednostranné kroky týkající se obchodu podnikané jednotlivými členskými státy Evropské unie jsou nepřijatelné.

Levná ukrajinská pšenice se dostala na trhy středoevropských zemí, když Kyjev po blokádě svých černomořských přístavů v souvislosti s ruskou invazí z konce loňského února začal při vývozu obilí využívat alternativní trasy. Ukrajina je jedním z největších světových vývozců obilí.

Témata:  Slovensko zemědělství

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.