Slovensko čekají radikální změny, nová vláda představila program. Co slibuje?

Parlament se dokumentem a následným hlasováním o vyslovení důvěry kabinetu bude zabývat na schůzi, která začne v pondělí. Matovičova vláda nastoupila do úřadu 21. března, tedy už v době šířícího se koronaviru.

Čtyřčlenná koalice složená z Matovičova protikorupčního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti, dále z populistického hnutí Jsme rodina, liberální strany Svoboda a solidarita a strany Za lidi exprezidenta Andreje Kisky vzešla z únorových parlamentních voleb. Nová vláda, která vystřídala předchozí kabinet pod vedením sociálních demokratů (Směr-SD) někdejšího premiéra Roberta Fica, se ve sněmovně opírá až o ústavní většinu.

"Pandemie covid-19 doslova paralyzovala svět, Evropu, a stejně tak i naši zemi. Navzdory tíživé situaci si uvědomujeme, že očista Slovenska a slíbené změny před volbami nemohou čekat do konce současné krize. Předkládáme proto toto programové prohlášení, které je nejambicióznějším plánem na změnu fungování Slovenska k lepšímu v jeho historii," řekl Matovič.

Vláda bude podle Matoviče naplňovat svůj program, který z 99 procent nesouvisí s koronavirem, navzdory pandemii. Nově by veřejní funkcionáři měli mít hmotnou odpovědnost za pochybení při svém rozhodování, na rozhodování soudů o uvalení vazby na obviněné soudce by už neměl být potřeba předchozí souhlas ústavního soudu, a členové vedení policie podle dokumentu budou muset před jmenováním do funkcí absolvovat vyšetření na detektoru lži.

Úvodní kapitoly programového prohlášení vlády se týkají opatření proti korupci a k obnovení důvěry v právní stát. V březnu slovenská policie v největší justiční kauze v novodobé historii země obvinila z více trestných činů včetně korupce 13 soudců, ústavní soud dal souhlas k rozhodování o vazně jen menší části z nich.

Kabinet slibuje také postihování nelegálních příjmů, snížení byrokracie pro podnikatele, ale i zlepšení situace příslušníků početné romské menšiny, z nichž část žije v nevyhovujících hygienických podmínkách. Vzdělávání, v němž Slovensko zaostává za vyspělými zeměmi, vláda označila za pilíř budoucí prosperity země.

V ekonomické oblasti kabinet předpokládá odbourávání byrokracie či dosažení vyrovnaného hospodaření státu v roce 2024 za předpokladu, že po stávající krizi v souvislosti s koronavirem se zotaví světová ekonomika. Vláda chce také zvýšit význam nepřímých, majetkových a environmentálních daní.

Matovičova vláda chce prosadit, aby Slováci, kteří dlouhodobě žijí v zahraničí a získají občanství cizí země, už nepřicházeli o to slovenské. Až na výjimky zákaz dvojího občanství zavedla Ficova vláda v roce 2010 v obavě, aby příslušníci početné maďarské menšiny hromadně neusilovali o získání občanství v sousedním Maďarsku. Bratislava tehdy zareagovala na maďarský zákon, kterým Budapešť zmírnila podmínky udělování občanství krajanům.

Své programové prohlášení, které čítá 121 stran, Matovičův kabinet schválil den před uplynutím termínu k jeho předložení do sněmovny. Nová vláda kvůli koronaviru už dříve prosadila v parlamentu změny více zákonů a také schválila finanční pobídky podnikatelům zasaženým krizí. Také pomoc ohroženým skupinám podnikatelů a zaměstnanců kvůli koronaviru zahrnula do svého programu.

Směr-SD, který byl u moci s výjimkou necelých dvou let nepřetržitě od roku 2006, po volební porážce odešel do opozice. Jeho dva bývalí koaliční partneři kvůli slabému volebnímu výsledku už nejsou ani ve sněmovně. Spolu se Směrem-SD skončila v opozici krajně pravicová strana Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko.

Témata:  Slovensko,  NATO (Severoatlantická aliance),  EU,  Igor Matovič,  vláda