Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Slovensko odmítlo tzv. istanbulskou úmluvu o násilí na ženách

Národná rada Slovenskej republiky
Národná rada Slovenskej republiky
Foto: Národná rada Slovenskej republiky

Slovenská sněmovna dnes velkou většinou hlasů přítomných poslanců odmítla istanbulskou úmluvu o potírání násilí na ženách. Spory okolo tohoto mezinárodního dokumentu zasáhly v zemi pod Tatrami do kampaně před sobotními parlamentními volbami. Prezidentka Zuzana Čaputová, která se před zvolením hlavou státu netajila svými liberálními názory, už dříve ohlásila, že rozhodnutí sněmovny bude respektovat.

Istanbulskou úmluvu podepsalo Slovensko už v roce 2011, až do dneška ale sněmovna v rámci ratifikačního procesu o dokumentu nehlasovala. Právě na to upozorňovala Čaputová, kterou například šéf parlamentu a vládní Slovenské národní strany Andrej Danko v uplynulých týdnech opakovaně kritizoval, že nehodlá oznámit Radě Evropy i Evropské unii odmítavý postoj Slovenska k úmluvě. Dokument je prezidentským typem smlouvy.

Loni slovenský parlament sice schválil dvě usnesení proti istanbulské úmluvě, podle slovenské prezidentky ale šlo o politické deklarace a nikoliv o hlasování o samotném dokumentu. Proti němu dříve v tomto měsíci protestovaly v centru Bratislavy stovky věřících.

Někteří slovenští právníci dříve upozornili, že sněmovna by podle jednacího řádu neměla o úmluvě hlasovat dříve než 30 dnů po jejím předložení do parlamentu vládou. Kabinet premiéra Petera Pellegriniho tak učinil teprve před dvěma týdny.

Úmluva vznikla v roce 2011 a odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Státy se v ní zavazují k uzákonění kroků proti násilným výpadům a k prevenci, ale také k vyčlenění peněz na pomoc obětem i na práci s pachateli.

Podle slovenských kritiků se text úmluvy nezabývá pouze předcházením násilí na ženách, ale je v rozporu s definicí manželství jako svazku muže a ženy ve slovenské ústavě a zabývá se "rodovou ideologií", tedy genderovými otázkami.

Úmluvu podepsalo v roce 2016 také Česko, kde dokument rovněž vyvolal rozporuplné reakce. Česká republika patří k zemím, které dokument dosud neratifikovaly. Podle kritiků, k nimž patří - stejně jako na Slovensku - především konzervativci či katolická církev, není úmluva zapotřebí, neboť by proti sobě stavěla muže a ženy. Podle zastánců by naopak zdůraznila nepřijatelnost násilí a ukotvila poskytnutí pomoci.

Témata:  Slovensko domácí násilí ženy Istanbulská úmluva

Související

Aktuálně se děje

8. července 2025 21:56

Show jen pro dva. Macron a Karel III. vyšachovali Starmera

Král Karel III. si podle pozorovatelů získal respekt nejen svým postavením, ale i jemnými gesty, která beze slov vyjadřují solidaritu. Nedávno tak vyjádřil podporu jak Kanadě, členskému státu Commonwealthu, tak Ukrajině, přičemž obě země se v poslední době ocitly ve sporu s Donaldem Trumpem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Tálibán

Komentář

Velmoci uznávají teroristické státy. Situaci můžeme zachránit, když neztratíme morální kompas

Rusko oficiálně uznalo vládu Tálibánu v Afghánistánu, Spojené státy zvažují vyškrtnutí syrské HTS ze seznamu teroristů. Dva subjekty s násilnou minulostí tak získávají legitimitu, aniž by se vzdaly své radikální povahy. Svět tím riskuje precedent, že moc uchvácená silou a bez respektu k právům může být cestou k mezinárodnímu uznání. Svět v tuto chvíli nesmí ztratit morální kompas.