Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Soud EU zrušil sankce, které unie uvalila na Prigožinovu matku

Soudní dvůr EU
Soudní dvůr EU
Foto: Pixabay

Unijní soud dnes zrušil sankce, které blok kvůli ruské invazi na Ukrajinu loni uvalil na matku šéfa žoldnéřské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny Jevgenije Prigožina Violettu. Soud o vůbec prvním rozhodnutí týkajícím se žaloby někoho z řady příbuzných ruských činitelů nebo oligarchů zařazených na sankční seznam informoval v tiskové zprávě.

Pouhá rodinná vazba na člověka spoluodpovědného za ruskou agresi vůči sousední zemi podle soudců k omezení práv na území EU nestačí.

Evropská sedmadvacítka začala bezprecedentně rozšiřovat ruské sankční seznamy loni, po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Vedle stovek státních, regionálních či armádních činitelů či oligarchů napojených na Kreml se na listinách ocitli i někteří jejich příbuzní. Unie jim zmrazila majetek a zakázala cesty na své území.

Třiaosmdesátiletá Prigožinová na seznamu figurovala od loňského února, neboť je podle Rady EU majitelkou několika firem ze skupiny Concord group založené jejím synem. Proto se podle orgánu reprezentujícího unijní státy podílí na aktivitách souvisejících s omezováním územní celistvosti, suverenity a nezávislosti Ukrajiny. Právníci Prigožinové však rozhodnutí zpochybnili a obrátili se na unijní justici.

Podle dnešního rozhodnutí Tribunálu soudního dvora, tedy druhé nejvyšší soudní instance EU, Rada EU dostatečně nedoložila, že Prigožinová firmy skutečně vlastní.

Podle soudu bylo pojítko mezi Prigožinovou a jejím synem v době přijetí sankcí "založeno pouze na jejich rodinné vazbě, a proto není dostatečným důvodem pro její zařazení" na sankční seznam.

Unijní orgány se proti rozhodnutí mohou odvolat k Soudnímu dvoru EU. Podle mluvčího Evropské komise, která sankční seznamy připravuje, unijní exekutiva v současnosti rozhodnutí tribunálu analyzuje.

Se svým nevybíravým jazykem a agresivním vystupovaním na veřejnosti se Prigožin stal jednou z nejviditelnějších tváří ruské války na Ukrajině. Verbuje tisíce vězňů, aby bojovali v jeho jednotkách, a zároveň se nebojí otevřeně pustit do konfliktu s ruským ministerstvem obrany kvůli dodávkám munice, napsala agentura Reuters. Na dotaz médií ohledně verdiktu reagoval ruský miliardář s jistou ironií. "Bohužel jsem nyní na služební cestě na území Donbasu," vzkázal prostřednictvím svého tiskového oddělení jen několik hodin poté, co se nechal nafilmovat před tankem s výbuchy v pozadí.

Jak Prigožin uvedl, jeho matka se tento případ snažila vybojovat sama a on nemá v plánu nijak napadnout sankce, které byly uvaleny na jeho osobu a na wagnerovce. "Nehodlám je nijak napadnout, domnívám se, že v tuto chvíli má jejich uvalení plné odůvodnění," dodal.

Bojovníci Prigožinovy Wagnerovy skupiny se v posledních měsících soustřeďují na dobývání východoukrajinského města Bachmut, a to za cenu velkých lidských ztrát. Prigožin přitom do svých služeb naverboval značný počet trestanců z ruských věznic. Příslušníci jeho žoldnéřské skupiny, kteří bývají obviňováni z válečných zločinů, nepůsobí jen na Ukrajině, skupina je aktivní například také v některých afrických zemích.

Sám Prigožin je terčem unijních sankcí již od roku 2020, a to v souvislosti s působením žoldnéřské skupiny v dalších zemích včetně Libye či Sýrie. Jeho dřívější žalobu proti zařazení na seznam unijní soud zamítl. Na listině figuruje také několik předních členů skupiny, ale i Prigožinova žena a syn.

Témata:  Soudní dvůr EU protiruské sankce EU

Související

Aktuálně se děje

22. července 2024 21:49

Harrisová ocenila Bidenovo prezidentství. Kandidaturu komentovat nechtěla

Viceprezidentka Kamala Harrisová v pondělí poprvé veřejně vystoupila poté, co úřadující prezident Joe Biden odstoupil z boje o Bílý dům a podpořil její nominaci do souboje s republikánským exprezidentem Donaldem Trumpem. Harrisové dnes vyjádřila podporu také bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Ukrajina, ilustrační foto

Třetina Ukrajinců by se vzdala části území výměnou za konec války

Téměř třetina Ukrajinců by byla ochotná přistoupit na územní ústupky vůči Rusku, pokud by to vedlo k rychlému ukončení války. Toto číslo představuje až trojnásobný nárůst oproti loňskému roku, vyplývá z průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS). Výsledky zveřejněné v úterý přinesl server Newsweek.