reklama

Podle soudu se Budapešť provinila proti unijním normám i tím, že odmítá přiznat právo na azyl lidem, kteří k maďarským hranicím dorazili přes bezpečnou třetí zemi. Maďarská vláda uvedla, že bere rozsudek na vědomí. Bude ale nadále postihovat organizace, jež podle ní napomáhají migraci.

Vláda premiéra Viktora Orbána v roce 2018 prosadila sérii zákonů, které mimo jiné výrazně ztížily pomoc lidem žádajícím o azyl a omezily jejich šance na dosažení této ochrany. Pravidla umožňovala trestně postihovat kohokoli, kdo pomáhá s vyřízením formalit lidem, kteří často nezvládají administrativními úkony v maďarštině.

"Kriminalizace této činnosti narušuje výkon práv, která unie zaručuje v oblasti pomoci žadatelům o mezinárodní ochranu," konstatoval dnes nejvyšší orgán unijní justice. Podle soudců Maďarsko neplní své povinnosti vyplývající ze směrnic o společných řízeních a přijímání žadatelů.

Podle mluvčího maďarské vlády Zoltána Kovácse bere maďarská vláda rozsudek na vědomí. "Nicméně si vyhrazujeme právo zavést opatření proti nevládním organizacím financovaným ze zahraničí, a to včetně těch financovaných (americkým miliardářem maďarského původu) Georgem Sorosem, jež napomáhají migraci," uvedl mluvčí. Podle ministryně spravedlnosti Judit Vargové bude Maďarsko i nadále chránit své hranice.

Rozhodnutí soudu uvítal Maďarský helsinský výbor, který se zabývá pomoci migrantům a od vstupu zákona v platnost pomohl zhruba 1800 lidem. "Můžeme znovu pomáhat našim klientům, aniž by nám za to hrozilo vězení," uvedla spolupředsedkyně organizace Márta Pardaviová, která doufá, že vláda nebude rozhodnutí soudu "sabotovat".

Soud dal za pravdu žalobě Evropské komise, která již ve sporech o práva migrantů a nevládních organizací s Orbánovou vládou uspěla několikrát. Naposledy loni v prosinci soudci rozhodli, že Budapešť porušila právo EU tím, že zadržovala žadatele o azyl v tranzitních zónách u hranic se Srbskem. Maďarsko v reakci na soudní verdikt tyto zóny zrušilo.

reklama