Spory kvůli rozpočtu EU. Jde o víc než o peníze, soudí německý tisk

Jednou z klíčových záležitostí je podle nich to, aby se podařilo prosadit zásadu, podle níž nebudou moci dostávat dotace ty země, které budou porušovat pravidla právního státu.

"Ve sporu mezi spořivými plátci a ruku natahujícími příjemci nejde jen o peníze, má hlubší kořeny," konstatuje ve svém komentáři německá stanice Deutsche Welle. Poukazuje přitom hlavně na to, že problémem není celková částka, ale struktura rozpočtu a také to, že některé státy neberou vážně princip solidarity a sdílených hodnot.

"Proč by měly (tyto státy) dostávat stejné solidární platby jako země, které princip vlády práva dodržují? Nový rozpočet je potřeba využít k tomu, aby ukáznil Maďarsko a Polsko. Tuhle šanci ale šéfové států a vlád nevyužili."

Podobně to vidí i komentátor Süddeutsche Zeitung Matthias Kolb, který svému textu dal titulek "Kdo chce peníze, musí dodržovat pravidla". Podle něj by EU měla využít rozpočet jako motivační faktor. Když bude hrozit, že stát přijde kvůli svým kontroverzním krokům o miliardy, budou se vlády chovat uváženěji, jelikož budou muset voliče upozornit na to, že některá rozhodnutí mohou mít velice nepříjemné důsledky.

Média upozorňují i na to, že summit poprvé v celé nahotě ukázal rozložení sil po odchodu Británie. Podle listu Der Tagesspiegel bylo předem jasné, že při jednání se bude hledat kvadratura kruhu, protože unie potřebuje více peněz na boj se změnami klimatu či zajištění hranic kvůli migraci a zároveň nechce příliš krátit tradiční rozpočtové položky, jako je podpora zemědělců či méně rozvinutých regionů.

"Summit drasticky ukázal, že brexit má kruté důsledky i pro země, které v EU zůstávají. V kase chybí zhruba 75 miliard eur," napsal komentátor Albrecht Meier.

Ačkoli Evropská komise tvrdí, že dělit země EU na ty, které jsou co se týče společného rozpočtu čistými plátci a čistými příjemci, je překonaný pohled, summit je dokladem toho, že právě rozpory mezi těmito dvěma skupinami jsou kamenem úrazu. Krach summitu však souvisí rovněž s tím, že podle nepsaných pravidel se k dohodě o rozpočtu nikdy nesmí dojít hned napoprvé, protože politici se nejdříve musejí v Bruselu a zejména před svými domácími voliči prezentovat jako tvrdí vyjednavači, konstatuje Der Tagesspiegel.

S novým rozložením sil v pobrexitové EU neúspěch summitu spojuje i rakouský list Der Standard. "Summit o rozpočtu se dal považovat za první test, jak to vypadá s jednotou, solidaritou a funkčností nově zmenšené EU. První zjištění zní: nevalně," napsal.

Témata:  EU,  Německo,  rozpočet