Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Státy NATO volají po větší investici do bezpečnosti východního křídla

NATO
NATO
Foto: NATO

Ministři zahraničních věcí Polska, Turecka a Rumunska se shodli na nutnosti investovat do bezpečnosti východního křídla NATO. O tomto závěru společného setkání informoval polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, uvedla polská média.

Schůzky v Pruszkówě poblíž Varšavy se zúčastnili polský ministr Radoslaw Sikorski, rumunská ministryně Luminita-Teodora Odobescuová a turecký ministr Hakan Fidan. Výsledky jednání představili na společné tiskové konferenci.

Sikorski zdůraznil pevné spojenectví mezi těmito třemi zeměmi a jejich jednotný názor na potřebu investic do bezpečnosti východního křídla NATO. V diskusi potvrdili svůj závazek zajistit bezpečnost a stabilitu nejen pro své země, ale i pro celou euroatlantickou oblast.

Ministr také upozornil na aktuální bezpečnostní výzvy, zejména ty, které představuje ruská agrese vůči Ukrajině.

Setkání se konalo jako součást příprav na nadcházející summit NATO, který proběhne od 9. do 11. července ve Washingtonu.

Severoatlantická aliance ve středu oficiálně jmenovala svým novým generálním tajemníkem dosluhujícího nizozemského premiéra Marka Rutteho, jehož kandidaturu na tento post již podpořili velvyslanci všech 32 členských zemí NATO. 

Rutteho jmenování se stalo formální záležitostí poté, co jeho jediný konkurent, rumunský prezident Klaus Iohannis, odstoupil z kandidatury, protože nezískal dostatečnou podporu.

Rutte si rychle získal širokou podporu a od počátku byl preferovaným kandidátem Spojených států, nejdůležitějšího partnera v NATO. 

Rutteho jako nového generálního tajemníka NATO veřejně podpořilo několik zemí, včetně Británie, Francie, Německa a Turecka. Jako poslední podporu vyjádřilo i Slovensko a Maďarsko.

Získání podpory Maďarska nebylo jednoduché. Maďarský premiér Viktor Orbán na začátku června uvedl, že by mohl podpořit Rutteho, pokud se omluví za urážlivá vyjádření o maďarské vládě a pokud Rutte souhlasí, že Maďarsko nebude muset účastnit žádné vojenské mise NATO na Ukrajině proti Rusku.

Nizozemská televize RTL ale nedávno uvedla, že Orbán na setkání nepožadoval omluvu od Rutteho za jeho kritické poznámky vůči maďarské vládě, které Orbán v květnu označil za "problematické".

Omluva byla jednou ze dvou podmínek, které Budapešť stanovila pro podporu Rutteho kandidatury na post šéfa NATO po Jensi Stoltenbergovi. Druhou podmínkou byla záruka, že Maďarsko nebude muset poskytovat vojenskou pomoc Ukrajině.

Stoltenberg tuto záruku poskytl před několika dny, což vedlo Orbána k závěru, že Maďarsko nebude blokovat související rozhodnutí Aliance. Podle Orbána Mark Rutte tuto dohodu podporuje v případě svého zvolení.

I Slovensko podpoří kandidaturu Rutteho. Uvedl to prezident SR Peter Pellegrini po skončení mimořádného zasedání Evropské rady.

Funkční období současného generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga skončí 1. října 2024. Jeho mandát byl již čtyřikrát prodloužen členskými zeměmi, vzhledem k vojenské invazi Ruska na Ukrajinu.

Témata:  NATO

Aktuálně se děje

13. července 2024 17:32

13. července 2024 14:25

Rusko zavede progresivní daň. Putin potřebuje další peníze i pro armádu

Rusko od ledna 2025 ve snaze zvýšit příjmy státního rozpočtu, který vyčerpává především probíhající válka na Ukrajině, zavádí progresivní daň z příjmu fyzických osob. Příslušný zákon v pátek podepsal prezident Vladimir Putin, informovala agentura TASS. V přepočtu má do ruské státní kasy připlout téměř dalších 30 miliard dolarů, napsal web France24

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy